příběhy

zamyšlení     Autor.MarieGMatka příroda. Zamyšlení. Jsou dny, kdy se toulám přírodou, hlavně v lese. Když cítím bolest, smutek tak les je můj lék. Od dětství nás rodiče učili ctít si matku přírodu. Jejích slova slyším dodnes. Příroda je život, je nejlepší lékař, je pohlazení duše. Nebylo dne v měsíci, abychom nevyjeli s rodiči do přírody. Tak jsem to dělala i já pro své děti. Bylo to v podzimní čas a byli jsme v lese, kde nám táta… Celý článek ›

Slib. Příběh dvou věkove rozdilnych žen,kde náhoda zahrála, že spojila jejích životy. 1 část. Melisa. Žena věkem bližila se ke 40,doma tři děti a manžel,klasický život ovlivnovala láska k prirode,skály, hory a hudba byli jeji druhý život. Povahou klidná, ůsměv ráda rozdávala, ale také snažila se, aby lidi kolem ni brali život s ůsměvem. Milovala svou rodinu, byli pro ni vše.Sport měla ráda od útleho dětstvi,ke kterému ji vedl jeji táta.… Celý článek ›

Můj příběh, prsten s jménem Ježiš.  Autor.MarieG Prsten. Můj příběh,  prsten s jménem Ježiš. Je to spousta lét , co se odehrál můj příběh. Nikdy jsem nebyla fanatik do náboženství. Jako dítě jsem ráda četla katechizmus hlavně babičce, která mě k tomu vedla. Věděla jsem snad nazpaměť vše co bylo v knize psané, nebo často jsem četla , když mě o to požádala bábinka. Léta utíkali já se provdala a měla děti, které mám moc… Celý článek ›

   Autor.MarieG Platonická láska. Když člověk miluje celí život někoho a ten to neví. Vyrostla jsem v chudé rodině. V škole jsem škole jsem byla hodně uzavřená, neměla jsem kamarády. Mé rodiče neměli na drahé oblečení, ale měli srdce ze zlata. Byli jsme tři sourozenci, tak měli co se obracet. Byli jen dělníci, tak neměli tolik, abychom měli po čem jsme toužili. První bylo dostatek jídla, oblečení jsme ale měli vždy… Celý článek ›

Říká se, že jsme kdysi byli šťastní. Autor. MarieG Říká se. Říká se, že jsme kdysi byli šťastní. V dnešní době je nejtěžší být člověkem. Cena člověka klesla na minimum. Každý se spikl s někým jiným a dostal se do jejich zdí, zapomněl na sebe natož na ostatní lidi. Člověk zapomněl žít a všechny ty maličkosti, které pro život znamenají. Čím dál méně lidí se miluje. Čím dál méně se smějí ale pláčou. Čím dál méně se… Celý článek ›

Byl podzimní čas Autor.MarieG Vzpomínky. Člověk a vlče. Byl podzimní čas, pochmurný a déšť. Nechtělo se mi moc do práce. Dělala jsem zdravotní sestru v domově pro seniory. Cestou jsem přemýšlela co mě zase čeká, noc bude dlouhá. Kolegyně v práci mi oznámila, že má oblíbená babička je na tom dost špatně a že celí den se na mě ptá. Když jsem za ni pak zašla řekla mi…. Jste laskaví člověk a já chci Vám říct svůj… Celý článek ›

Příběh dvou žen. Příběh ze života. Autor. MarieG spisovatel Příběh dvou žen, možná osud anebo náhoda, která spojila dva životy. Jména jsou vymyšlený. Sonja. Žena 32 let, Pochází ze Švédska. Má ráda stejné pohlaví. Zažila ztrátu rodičů a opustila ji přítelkyně. Na socialných sítích poznala přítelkyni z Anglie. Vystudovala medicínu. Když ji přítelkyně navrhla aby přijela do Anglie, že spíš se srovná z tragédie a… Celý článek ›

Existuje něco krásnějšího než to  Autor. MarieG Smysl života Existuje něco krásnějšího než to, když v jiné bytosti probudíš opět radost, vrátíš úsměv, nabídnout naději  otevřít své srdce? Věřím, že není. Kdo má duši, bude vědět, o čem mluvím. Opravdu není nic cennějšího od toho, kým jsme, nedokonalý stejně jako všichni ostatní. Milujeme to. Když člověk po sérii smutných, létech života a pláče nad darem nového… Celý článek ›

Byl to den jako každý jiný, Potkala jsem andělé. Autor.MarieG Byl to den jako každý jiný, jen pro mě nový začátek života. Po smrti rodičů mě vychovávala matky sestra. Vše bylo hezké dokud si teta nenašla přítele. Zlo denně rostlo vinou přítele mé tety. Po určité doby se rozhodli vzít se, ale vztahy mezi ním a mnou byli čím dál horší. Dovoloval si nevhodné poznámky a časem se pokoušel i obtěžovat mě. Dokud jsem studovala, bydlela jsem… Celý článek ›

 Autor. MarieG. Teplo ze srdce. Trochu zvláštní příběh, ale mě dal hodně a pohladil mou duši. Před pár dnami jsem potkala ženu- kolem 80 let mohla mít, ale její příběh nezapomenu do konce svého žití. Viděla jsem jak krmila chlebíkem ptáky a jednou si dala kousek sobě a pak zase nadrobila ptákům. Nedalo mi to a poprosila jsem zda si můžu přisednout. S úsměvem odpověděla…. „Budu moc ráda, nebo s nikým nemluvím, dnes jsou lidi jiný, každý je sám… Celý článek ›