Zamyšlení

Naši předkové věděli, že utržená květina se snaží přežít bez kořenů a tím pádem vysává životní energii z okolního prostředí, tedy iz lidí, zvířat a dalších rostlin. Mimochodem, proto se ani léčivé byliny nesušily v obytných místnostech.
Bulharská věštkyně Vanga odmítla přijmout ve svém domě člověka, který jí přinesl kytici květin. „Proč mi nosíš domů smrt?“ zeptala se. Pokud jí někdo chtěl dát květiny, mohl jí přinést květinu v květináči. Vanga říkala: „Odtržená květina je symbol smrti, vždyť je zbaven schopnosti žít.“
Na Kubě například je vidět řezané květiny pouze na hřbitově a policie může uložit pokutu za odtržené květiny.
Tradice darování řezaných čerstvých květin k nám přišla spolu s křesťanstvím. Hlavně byzantští kněží vnutili Slovanům tradici krášlit pokoje řezanými květinami. Darovat řezané květiny nebyl tradiční zvyk Slovanů, což potvrzují historické literární prameny.
Zvyk věnovat kytice řezaných květin se pojí mimo jiné is oslavou narozenin, k níž obvykle patří i dort a svíčky. Zvyk sfouknutí svíček nám byl také vnucen. Sfouknutá svíčka přitom oslavenci ubírá na životní síle! Vždyť hořící svíčka symbolizuje plamen života, a naopak smrt se často popisuje slovy „až tvá svíčka dohoří '