Trampská píseň

Autor. Marie G spisovatel.

Trampská píseň.

Příběh party, co v srdci přírodu měli. Řeku Sázavu ozpěvovali.

Parta přátel trampské toulky milovali, písně trampské pomalu všechny znali. Parta 10 mladých lidí, ale i postarší většinou to rodiče mladých lidí byli, co jím odevzdávali lásku trampskou.

Karel a Miluška sourozenci, jejích hudba na kytaru a zpěv o bože dotýkali se srdce. Dnes už nejsou, tam v dáli, co návrat není nás opustili. I další kamarády Petr, Karolína a Zdeněk.

Pro ně jsou písmena má. Spoustu se scházíme, ale na ně nezapomínáme. Písničku naší trampskou pokaždé první zazpíváme.

Sázavo řeka má.

Zde jsi nám pohodu dala,

oživen pro nás si měla,

šum Tvé řeky bylo pohlazení duše,

byli to chvíle, kdy dala jsi nám sílu jít dál.

Když týden, co jsme pro Tebe měli,

Každý z nás se těšil na ten čas.

Na objetí, co tak ze srdce plynulo.

Na chvíle společné s tebou a písně tak nádherné.

Sázavo nedá se zapomenou,

Jsi chlouba trampů, kterých je hodně.

Písně České, Moravské, ale i Slovenské zněli,

Nebo hezčí na světe jsou není.

Janek, Lenka, Jaroušek, Eva a Marek, to jsme mi co ještě zde jsme.

Léta nám vzali svižní krok, křížků máme hodně, ale naše srdce je pořád mladé. Pokaždé, když setkání máme odcházíme duší a tělem mladý. Marek i když osud ho odvál do daleké krajiny, najde si čas na své trampské kamarády. Janek o bože, vtipálek, co nás pokaždé rozesměje, ale někdy i holky ráda straší. Bez něj si neumíme představit chvíle u naší řeky. Eva to fotografka společnosti je, aby památka na věčnost zůstala. Jaroušek to je náš trampský kapitán. Zabezpečí vše, aby když už na stanování není vhodná chvíle, naši hospůdku a ubytování o to strach nemáme.

Každý z nás něco sebou nese, špekáčky, masíčko a slanina nechybí, aby večerní čas u táboráku byl tak jak se patří na trampské chvíle. Nechybí i občerstvení pivečko co každý má rád. Za světla táboráku, kde všichni společně pěli písně a hudba z kytary zněla, to nic hezčí není a slova těžko se hledají, ne krásu u řeky Sázavy.

Jak vděčný jsme rodičům, co nám tohle odevzdali. Každý z nás se snažíme odevzdat dětem svým pokračovaní. Píseň naší jsme je naučili, aby nezapomínali na naše přátelé.

Některý měli vysoké vzdělání, ale nikdy se nestalo, aby někoho, co neměl to štěstí, nebo rodiče jím to nemohli dát. To je dělalo výjimečnými. Všichni jsme si byli u naší Sázavy rovní. I když let je spousta, tehdy se nám vrací dětství, mladost a upřímnost.

Jak říkal pokaždé Karel, všichni jsme blázny, ale tak nádherný.

Když první plamínek na vatře zahoří, náš zrak tam na horu do nebes pozdrav kamarádům posíláme. Tak to zůstane do posledního trampského kamaráda.

Vám kamarádům, co milujete písně trampské, country, co hudba země je, ale i národní naše písně pějte, vždyť mi jsme Československé děti, co krásu přírody známe. Jediné přání spoustu lidi je, vrátit úsměv dětí, matkám nebát se o své dítě.

Bůh ochraň tuhle naší nádhernou krajinu a lidi co v ní žijí.

Ať dál trampské písně zní.