Souznění duší.

Autor. Marie G spisovatel.

Souznění duši.

Příběh dívky, co toužila po pravé lásce.

Ayla, mladá holka, kterou po smrti vychovávala babička. Jméno dostala po její mamince, která pocházela z Číny. S manželem se seznámila, když John s pár přátel se rozhodli pro dovolenou v Číně. Zaujímaly se o bojové umění, ale hlavně o modernizaci dopravy.

Večer, když byli po přednášce zajeli do restaurace poblíž hotelu, kde byli ubytovaný. John jel do blízkého květinářství koupit kytku pro kamarádku, která byla také společně s nimi.

Tam při prvním pohledu na prodavačku se zamiloval. Nádherná mladá holky ho oslnila a věděl, že se vrátí do Číny, aby si jí vzal za ženu. Poprosil o telefonní číslo a zeptal se, zda ji může někdy napsat anebo zavolat. Uměla dobře anglický. Také i ona byla na tom stejně. Každý večer ji pozval na kávu a povídali si o životě.

Po roku pomalu denního psaní nebo volání jel do Číny požádat o její ruku. Nedokázal si bez ní představit svůj život.

Její rodiče nejdřív nesouhlasili, ale jeho prosby pak vyslyšeli a souhlasili.

Johnovi rodiče měli velké majetky, pocházeli ze šlechtického rodu. Po krátké době spolužití se vzali. Svatbu měli ve stylu Azie. Ayla vyzdobila sálu i zahradu květinami co brali dech. Nádherně vše udělané a obdivované všemi.

Po roku se jím narodila jediná dcerka, které dali jméno po mamince. Nádherné dítě, vlásky tmavé, oči hnědé a od chvíle co reagovala na svět její úsměv byl nádherný. Přátelé, co rodiče měli ji obdivovali. Malá Ayla rostla jak z vody. Od útlého dětství milovala květy, přírodu a svou babičku. Její dětství bylo nádherné, ale netrvalo dlouho. Při atentátu na vlakovém nádraží zahynuli oba rodiče.

Její babička ji vychovávala, jak nejlíp uměla. Také měla obrovskou zahradu, kde bylo spoustu různých květů, co zasadila Ayli maminka. Baběnka měla malý obchod s květinami, který poskytoval služby lidem jak u oslavách nebo na svatby. Nádherně uměla aranžovat květy. Malá Ayla byla pořád ve sklenících a pomáhala babince. Když vyrostla rozhodla se studovat zahradní architekturu. Studium úspěšně absolvovala, ale víc ji lákalo aranžování, jak dělala bábinka.

Od dětství četla vše o květech, co vyjadřují svou barvou, svým jménem. Její výzdoba na svatby byla nádherná tak měli spoustu zákazníků. Lidi si jí hodně oblíbili, nejen pro krásu, kterou dokázala udělat ale i pro její úsměv co tak ráda rozdávala.

Všem svým kamarádkám dělala ozdobu jak v zahradách, tak v atelierech, když se vdávali.

Léta utíkala pomalu 30 let, ale zatím nenašla lásku, po jaké toužila. Její bábinka se snažila ji namluvit hlavně muže vyššího postavení, jak to většinu babičky dělají. Ayla vždy odpověděla “láska se nedá domluvit, chci abych jí cítila u srdce“ Jenže to bylo pomalu každý den komunikace s její babičkou.

Dohodla se známým právníkem, o kterém věděla, že je svobodní, aby je někdy navštívil v jejích prodejně. Nezapomněla mu říct, jak má nádhernou vnučku.

Netrvalo dlouho a Paul tak se jmenoval právník je navštívil. Skutečně se do ní za krátkou dobu zamiloval.

Ayla však necítila k Paulovi nic, jen přátelství. Večer, kdy četla knihy o květech věděla, že tohle není ten, co by jí měl být manželem. Ráno zajela na tržnici dokoupit květy na svatbu co měla udělat. Někdy se stalo, že nebylo dostatek květů, proto ale zabezpečila dostatek, aby bylo vše, jak se domluvila se zákazníkem.

V den svatby ji všichni děkovali za nádhernou práci. Chvíli zůstala, aby viděla kamarádku jako nevěstu. Před slibem ji ženich poprosil ať zapne kvítek, co má mít jeho sestřenka, která je jeho svědkem. Když se k ní přiblížila a uviděla její oči, cítila se zvláštně ale hezky.

Byla tak milá a po celou dobu se snažila být poblíž. Večer, když odcházela ji požádala, zda by někdy jela s ní na kafé.

Po pár dnes ji navštívila a poprosila, zda by s ní nezajela na oběd. Měla právě zákaznici, tak ji řekla, když vybavím vše mohu jít, ale ne na dlouho. U oběda si povídali o práci. Linda tak se jmenovala, byla majitelka vydavatelství docela hodně prosperující. Ayle se líbila její konverzace a pohoda, kterou měla Linda. Ayla se ptala, zda má zde někoho, co umí psát hezké příběhy, když zase navštívila svého bratrance. Zatím mám jen musím se o autorovi víc dozvědět.

Ayla měla docela dobrý dojem z Lindy. Večer ji zavolal Paul, že by se rád sešel. Pár krát se setkali a Paul ji nabídl, že má hodně dobrou práci v Irsku, kde žije jeho strýc, který chce, aby převzal jeho kancelář. Ayla uvažovala, co by měla udělat, zda poslechnout bábinku, anebo čekat na lásku, kterou chce zažít. Co však nečekala, když ji zavolal Paul, že chce s ní mluvit. Byla překvapená, co je tak důležité, že chce hned s ni osobně mluvit. Za malou chvíli byl u ní. Jeho žádost hodně překvapila Aylu. Vytáhl snubní prsten a řekl, že by si jí rád vzal za manželku. Prsten si vzala s tím, že mu oznámí, jak se rozhodla. Paul odjel do Irska, aby převzal právnickou firmu strýce. Pořád přemýšlela, co udělat. Ráno řekla bábince o všem. Ta byla radostí od sebe. Jenže Ayla jí řekla ať se moc netěší, že zatím se nerozhodla. Pak ale oznámila Paulovi, že má ho jen jako přítele, ale lásku k němu necítí. Ráno přijela za ni Linda s prosbou, zda by s ní zajela za mužem, co chce, aby vydali jeho knihu. Slíbila, že půjde hned jak skončí práci. Pak si vzala jeho napsaný příběh o kráse a lásce k ženě, kterou nemůže získat pro její majetek. Opisuje pocit, co chce prožít o lásce, kterou by ji rád dal, ale rodina je proti. Seděli v blízké kavární a Linda požádala o přečtení a zda ji zaujal příběh.

Ayla ji řekla, že za tak krátkou chvíli to nedokáže přečíst, tak se dohodli, že zítra se sejdou a řekne co si myslí, zda bude mít kniha úspěch. Ayla ji navrhla, aby přijela k ní, že to bude líp jak sedět v kavárně a povídat si o příběhu, co Linda ráda přijala.

Večer Ayla připravila její Asijské občerstvení, které i ona měla moc ráda. Linda byla překvapená a moc ji chválila. Když Ayla přečetla příběh docela se jí líbil, ale řekla Lindě, že moc romantické knihy nečetla. Pak si povídali o svých životech o tom, co by chtěli poznat a prožít. Linda byla překvapená, jak blízké myšlení má Ayla podobné jako ona. Také i ona by chtěla poznat skutečnou lásku, ale zatím nenašla spřízněnou duši. Byli si tak podobné. Pak se často navštěvovali, jezdili na různé výstavy květů, která si oblíbila při vyprávění Ayli o květech o všem, co dokážou říct člověku i když nemluví. S úžasem ji sledovala, když Ayla povídala, jak prožívala povídání o lásce ke květinám, ale i o přírodě, kterou milovala od dětství. Obdivovala jí také, když povídala o zahradní architektuře, kterou studovala. Také ji řekla, že nemá žádného přítele nebo zatím nepotkala člověka tak blízkého jejímu srdci. Až nad ránem si uvědomili že je spousta hodin.

Linda ji při rozlučce řekla „takhle dobře jsem se ještě nikdy necítila, moc Ti Ayla děkuji“ Pak ji dala polibek na líc. Ayla byla hodně překvapená, ale vůbec jí to nevadilo, právě naopak. Vůně Lindy se jí dost líbila. Když přijela Ayla pozdě do práce, bábinka se divila, co jí tolik zdrželo. Ayla jí vše řekla, že pomalu do rána si s Lindou povídali. To moc dobře ale bábinka nepřijala. „Tobě se líbí ženy? Ne to nevím, jen je mi s ní dobře. Odpoledne se vybrala Ayla na hřbitov položit kytky na hrob rodičů, kde potkala také souseda, co každý den chodí pro květy na hrob své zesnulé manželky.

Věděla, že se dost soused líbí její bábince, která ho pořád chválí, tak mu navrhla, že by se měl seznámit a zajít někdy na kafé s její bábinkou. Jeho odpověď byla kladná, nebo i on ji měl rád.

Bylo to tak měsíc od posezení u ní s Lindou, když ji Linda navrhla, zda by jela s ní do Holandska na výstavu květů. Ayla souhlasila, zabezpečila vše, aby měla týden volno. Bábinka si vzala menší akce tak bylo vše v pohodě. Jediné, co se jí nelíbilo, že zase jede na delší dobu s Lindou Linda i Ayla prožili hezký čas v cizině, která je ještě víc sblížila. Po návratu bylo vidět, že je šťastná a o všem povídala bábince, jak nádherné květy viděla. Jenže bábince se to moc nelíbilo tak se snažila, jak ukončit přátelství její vnučky s Lindou.

Bábinka byla ve městě a viděla Lindu, jak objala muže, co s ní seděl v kavárně. Rozhodla se jít za ni a říct ji lež, že Ayla má přítele ať ji nekazí život. Linda byla překvapená, že ji Ayla neřekla o příteli, tak se rozhodla už ji nevolat ani nenavštívit. Ayla nechápala co se děje, že ji Linda nezavolá a nebere telefon. Už to nebyla tá Ayla usměvavá. Pak ji po čase bábinka řekla pravdu o své lži. Ayla hned odešla za Lindou, aby ji řekla pravdu, že nemá žádného přítele a ten co ji chtěl tomu dala košem.

Pak Ayla objala Lindu a dala jí polibek. „Víš Lindo mám Tě moc ráda a nechci, abychom se rozešli kvůli lhaní mé bábinky. Linda jí dala polibek na rty a řekla, nikdy jsem neuvažovala žít se ženou, ale Ty jsi ta opravdová moje spřízněná duše. „Doufám, že i Ty to tak cítíš“.

Po čase si i bábinka zvykla na Lindu, když viděla, jak je šťastná i její vnučka, která našla lásku po které tak toužila.

Takový je život, láska si nevybírá, koho milovat, ale srdce napoví. Cítit něhu a porozumění je to nejdůležitější.