Slzy matky přírody

Autor. Marie G spisovatel.

Slzy matky přírody.

Stávej lásko má jediná,

sluneční luče rozjasnili den,

dar, co některý z nás dostanou.

Půjdeme k řece a budeme poslouchat hudbu vln,

pak můžeme zajet do lesa a slyšet šum listí,

vždyť to znáš, umíš naslouchat a radost máš.

Pojď, dokud ještě této dary máme,

jsou lidi co ničí krásu matky přírody.

Lidi, co nemají cit,

Lidi, co ničí život náš.

Bez přírody život není,

vždyť les nám čistý vzduch dává,

teplo v zimní čas.

Chrání před bouří, schladí rozpálenou tvář.

Když vypilují stromy, ničí přírodu,

matce přírody slzy stékají,

proč, jen proč se ptá, proč tohle lidi dělají?

Nectí si život svůj?

Ptám se, proč pak pláčou, když ruce nezvedli,

aby zabránili ničení přírody?

I zvěř pláče, lidi berou jejích domovy.

Dovolí, život na holé pláni?

Pojď lásko, tam je klid a mír zatím,

tam se cítím člověkem,

co v srdci uchovává a ctí si matku přírody.