Setkání

Autor.MarieG

Potkali jsme se, potkali i přes obtíže, překážky, lidi, roky. V tu chvíli se to všechno stalo minulostí, zapomenutými. Jen v nás byla touha, hořel tichý oheň, všechno, co nás kdysi rozdělilo, je teď pryč, jsme jen MY, ty a já, všechno je nyní naším spojencem. I pouliční světla svítí v bojích naší touhy, jako by svítila jen nám, září, jako bys řekl. ...Udržím Tvé tajemství, neboj se, obejmi mě, usměj se... A udělali jsme to, jemně jsi mě objala, dala jsi mi ruce kolem krku, opřela mi hlavu o rameno. Tvé vlasy se po mně rozptýlily, lechtali mě na tváří, vůně Tvé kůže mi konala žilami... Stáli jsme a objímali se a málem jsme odešli... našli jsme malou lavičku schovanou v baldachýnu stromu a posadili se... dívali jsme se jeden druhému do očí.. smáli jsme se jako děti... zasmáli jsme se, že už nevíme proč... smějte se jako děti, které se poprvé zamilují... věděli jsme, že nemáme myslet doopravdy, naše skutečné životy, protože by to ukončilo kouzlo.. ukradli jsme tento okamžik.  A patří jen nám... okamžik je to co nám zbylo A nechtěli jsme o ni přijít... asi jsme mluvili smíchem... mluvili o našich životech, o povinnostech, o příležitostech a nepříjemnostech, ale záleží jí na tom... štěstí, které se kolem nás šířilo, bylo důležité... možná někdo, kdyby slyšel náš smích, nazval nás umělými, šílenými, ale koho to zajímá... důležité je, že jsme znali jeho význam... sledoval jsem, jak se ti štěstí valí v očích... věděli jsme, co znamená ukrást si chvilku pro sebe... věděli jsme a mohli jsme... Dokázali jsme zachovat tu pravou dětskou lásku, která v nás byla celé ty roky... Udrželi jsme v úsměvu lásku, kterou jsme nenechali pošlapat život a růst... Ručičky na starých hodinách neúprosně sklouzly časem, stejně jako my, písmena na našich rtech... byla myšlenka na polibek, dotyk, ale nemělo se to stát... bolest z blízkého rozloučení byla silnější.. jen jeden upřímný polibek nelze oklamat, dovedl by nás k bolesti, která byla neslýchaná... polibek vrátí všechny slzy, všechnu bolest, smutek, hádky a rozloučení.. polibek říká vše, co si zlomené srdce nechá pro sebe. .. proto zůstal sám.