Příběh ze života 2

 

Autor. MarieG

Příběh ze života 2

Dnes byl nádherný den, připravovala jsem sváteční pohoštění pro naše přátelé.

Spolu se Sonjou slavíme 15 výročí spolužití.

Život tak rychle utíká, ale mě se zdá ,že je to krátká chvíle, nebo čím dál ji víc miluji. Nedokážu si představit den bez ní.

Ještě štěstí, že nemusíme chodit do práce, to bych asi nedala a ona také.

Má svou malou ordinaci, kde jezdí lidi i takový co se nezranili na skalách. Obě se staráme o náš malí ranč, jen když přijde pacient, tak v pohodě zvládám sama.

Ale ona pořád….čekej na mě za chvíli jsem u Tebe.

Nikdy není čas, že by jsme se nudili, spíše naopak. Proto nevnímáme jak čas utíká.,

Večer přijeli přátelé tak jsme slavili pomalu do rána. Jen některý z přátel měli malý problém z alkoholu. Ale vše proběhlo v pohodě.

Když přátelé ukončili gratulace přistoupila jsem ke své lásce a má gratulace byla netradiční, ale líbila se hlavně Sonje.

Láska moje … kdybych měla jen jedno přání, bylo by ,proč jsem Tě nepotkala dřív. Kdybych měla víc času ,abych Tě milovala a Ty aby jsi poznala lásku, která se málo lidem splní.

Kdybych měla druhé přání, chtěla bych, abys mě viděla mima očima,

pak by jsi poznala, že jsi to nejhezčí v mém životě,

že jsi dar z nebes a obětovala bych i svůj život. S Tebou jsem našla domov, našla lásku, kterou jsem neznala.

Našla jsem spřízněnou duši , ale hlavně dala jsi mi své srdce a nedovolím, aby Ti někdo ublížil co i jen slovíčkem.

Pamatuj si …. Miluji Tě a budu dokud budu žít, to Ti slibuji, zde před přáteli a bůh mi je svědkem.

Můj dar máš, mé srdce, duši a navíc společnou dovolenou na Havajské ostrovy.

Po oslavě, jsme požádali nejbližší přátele, aby se za ten čas postarali o zvířata. Její bývalí kolega z práce nám slíbil, že vše bude ok, vezme si dovolenou a bude u nás v baráku se svou paní. Obě jsme byli moc ráda.

Pak už jen odjezd a užívat si krásu a hudbu.

Jak je zvyk na Havaji přivítali nás ,věncem z květů. Náš apartmán byl nádherný. Já už se nemohla dočkat, že si po koupeli užiju svou lásku. Nikdy nepochopím ,co se to se mnou stalo, že ji miluji čím dál víc, že mi chybí i dotek její ruky a její vůně tak sladká.

Julie, Lásko moje , není místo, abys nenašla každičký bod na mém těle co mě neskutečně vzrušuje.

Užívali jsme si dokonalost dívčího milování do večeře. Pak jsme obdivovali jejích tance, perfektní hudbu co nedala sedět. Sonja byla ve svém ráji.

Sambu jsme milovali obě. Pak jak skončilo vystoupení skupin, šli jsme spát, abychom ráno byli schopné poznávat ostrov.

Jediné co mi dost vadilo bylo, pořád na ní koukali a otáčeli se hlavně kluci. Nevím proč jsem žárlila, vždyť jsem věděla, že je jen a jen má.

Nakoupit dárky pro přátele, pak potápění a focení. Nádherné byli noci, hvězdy byli jasné, dlouho jsme seděli a koukali na oblohu.

Dokonale jsme si užili dovolenou a těšili se domů, nebo už nám chyběl náš klasický život.

Po příjezdu, nás čekali přátele a nebylo konce rozloučení, video, fotky a povídaní vše chtěli vědět. Sonja nakonec řekla…. Máme vás moc ráda, ale chceme si konečně odpočinout z cesty.

Přijeďte o víkendu, můžeme zase pokračovat. Bývalí kolega byl moc rád dárkům a řekl…. Holky mohli by jste častěji chodit na dovolenou, hrozně se mi tu líbilo a mim dětem taky.

 Vždyť můžete jezdit na víkend a máme místnost kde můžete přespat a děti si užijí jízdu na poníkovi a také přírodu.

 

Měli jsme jídla dostatek tak jsme relaxovali, jen co jsme nakrmili zvěř. Sonja se smála… nikdo neuvěří, že jsme šťastné zde. Havajské ostrovy jsou nádherné ale náš domov je to nejhezčí místo…

Když to povídala, její oči zářili a já měla co dělat, abych ji zase nevzala v náručí do ložnice. Ještě že byla mladší ,tak neměla problém držet krok se mnou.

Je pravda, že někdy byla hodně čiperná, ale to jsem měla moc ráda. Pořád jsem jí obdivovala, když usnula, byla můj andílek tak nádherný.

Jednoho večera jsme koukali na dokument o dětech, které týrají rodiče a také spolužáci. Bylo nám moc smutně. Sonja navrhla …. Julie zjistíme, kde jsou ubytované ženy s dětmi,

které museli opustit bydlení a pokusíme se jím pomoct.

Hned na druhý den jak jsme dokončili práci kolem zvířat, jsme jeli do domu co byli ubytované svobodné matky a matky týrané s dětmi. Byl to hrozný pohled, společná kuchyně, sprchy a malé místnosti.

Po cestě domů ani nevím proč jsem řekla, ...Sonja, teď jsou mistrovství ve fotbalu, jdu si dát tiket… Julie já tomu moc nerozumím, nějak nemusím fotbal, ale dám si i já jeden. Smála jsem se, nebo skutečně neznala vše o fotbalu,

tak jen tipovala soupeře co se jí líbilo. Tak jsem jí vysvětlila vše, co je to tip na vítězství, pak remíza a prohra.

Smích mě neprocházel celou dobu jak jsme jeli domů.

 Ona pořád říkala, teď bude výhra a porazím Tě v tipování. Nechtěla jsem ji vzít radost, tak jsem se jen usmívala. Za dva dny na mé velké překvapení, měla pravdu.

Výhra byla hodně vysoká. Peníze z výhry investovala do baráku ,kde mohli být ubytované ženy s dětmi.

Byla jsem na ní hrdá, že mám tak skvělou ženu.

Tím si získávala mou ještě větší úctu. Ani ne za půl roku byl barák opravený a poskytoval lepší život matkám s dětmi.

Nápomocní byli obyvatelé vesnic a měst. Hodně nám přispělo i město a nejvíc firmy, zařízením do kuchyň, ložnic a oblečením pro děti. Jídlo poskytovalo město, ale jen určitý čas. Pak si lidi dopěstovali pomalu vše.

Ženy společně vařili, uklízeli a praní prádla.

Měli jsme obrovskou radost, když jím Sonja odevzdávala klíče. Slzy co tekli lidem štěstím neměli konce. Tak jsem řekla, neděkujte a užívejte si klidný život.

Jedna postarší paní řekla, jak Vám máme vrátit to co jste pro nás udělali. Sonja na to odpověděla… Co umíte dělat?,, Pocházím z farmářské oblasti tak umím se starat o zvířata, vařit a uklízet, odpověděla paní.

S paní jsme se dohodli, že bude nám pomáhat, dokud si najde práci. Byla spíš taková klidná povaha, málo mluvila, ale byla čistotná a pracovitá.

Tak jsme měli víc času my dvě pro sebe, co nám hodně přišlo vhod. Já měla čas na psaní a Sonja na svůj koníček.

Tvoření soch a svou zahrádku, milovala květy.

 

Jenže štěstí netrvá dlouho. Já měla chuť zajít si na Cheddarske skály.

Bylo to kousek od bydlení, tak jsme jeli na dvou kole, nejraději seděla vzadu, nebo tak jsem měla možnost trochu obejmout mou lásku co ona měla také tak ráda, ale pokaždé jsem to vyhrála já.

Bágl  co je potřeba na skály jsem měla v báglu, měla jsem víc sily nést objemný batoh. Pak jsem chtěla, aby zůstala, dnes dolu, kdyby náhodou neměla jsem štěstí, tyhle skály jsou zrádné.

Když jsem ukončila výstup a slaňovala se, uslyšela jsem jak Sonja volala o pomoc. Ani nevím jak jsem byla za pár sekund u ní.

Ležela ve vodě, potok co tekl poblíž. Skály byli kluzké a její noha zůstala mezi dvěma skalami, byli dost velké. Byl to hrozný pohled, otevřená zlomenina.

Zkoušela jsem odsunout skálu, ale nešlo to.

Sonja plakala od bolesti a tak jsem ji řekla, neboj jsem zde, já to zvládnu neopustím Tě ani na sekundu.

Pak ani nevím jak jsem řekla Ježíši a andělé pomozte mi ,dejte mi sílu. Celou svou sílu jsem dala na zvednutí skály a řekla jsem.

..Lásko jak s ní pohnu skus vytáhnout nohu, vím bolí to hrozně, ale Ty to zvládneš... Konečně jsem skálu kousek odsunula a jak ji Sonja vytáhla, neskutečně od bolesti zařvala. Hned jsem ji vzala na ruce a odnesla na břeh, kde v báglu jsme měli vše na ošetření.

Pomocí větev jsem udělala dlahu a místo zlomeniny jsem lehce ovázala šátkem na rány. Pak jsem vše udělala na zastavení krvácení. Vzala jsem bágl a kolo jsem tam nechala, musela jsem vzít na ruce mou lásku.

Ani nevím jak jsem ji odnesla k silnici, kde nám zastavil docela milí pán a hned jsme jeli do nemocnice. Po příchodu do nemocnice jsem volala bývalého kolegu a prosila aby hned přijel, že chci aby jí operoval on.

Já zatím jsem řekla, že ať jí dají jen mou krev.

 Nechtěla jsem aby do jejího nádherného těla tekla cizí krev.

Jsem dárce krvi , mám O... krevní skupinu a má láska A... a tak vím, že pro ní bude ta nejlepší možnost. Lékař souhlasil a já se dožadovala ,abych mohla být neustále při ní.

 Na to musel dát souhlas primář a nebo ředitel nemocnici.

Měla jsem štěstí nebo primář byl ještě v pracovně , vybavil možnost být u ní, za co jsem mu byla moc vděčná.

 Také rozhodl, nejlepší bude přímé darování krve při operaci. Držela jsem ji za ruka a celou dobu jsem se modlila za uzdravení.

Pak mi primář navrhl, abychom zajeli za Ředitelem nemocnice pro souhlas, že budu s ní hospitalizovaná.

Sonja navíc dostala zánět a teploty. Celou dobu ve dne i v noci jsem byla u jejího lůžku. Nedokázala jsem od ní odejít, když spala dávala jsem jí mou energii, aby byla co nejdřív v pořádku a mohla jsem si ji vzít domů.

Tak moc jsem se bála, aby se nic horší nestalo.

Ale strata hodně krve ji oslabili.

Po transfuzi, se rychle zlepšilo její zdraví. Její tvář měla zase nádhernou barvu a její oči se na mě usmívali. To bylo pro mě to nejhezčí.

Ráno když přijel primář na vizitu ptal se mě kdy vlastně spím, má odpověď byla jednoduchá...mě stačí trochu si vedle mé lásky zdřímnout…. Sestry co měli noční služby říkali, že při východě slunce meditujete na balkone. Tak jsem mu řekla, že to dělám denně a večer také.

Sonja mu něco zašeptala a usmíval se. Nechtěla mi říct co zašeptala primáři. Věděla jsem, že jednou mi to řekne.

 Vše jsem pak po odjezdu z nemocnice uhradila. Také jsme darovali částku pro ortopedické oddělení, hlavně lidem na operačním oddělení.

Každou chvíli za ní chodili bývalí kolegové, to byl čas na mé kafe a cigaretu.

Přez den a taky v noci, když kolega neměl noční byl u nás i s manželkou a dohlídali aby vše bylo ok, o vše se starali spolu s paní co k nám jezdila pomáhat.

Po přepuštění do domácí léčby mi řekla… Ted Tě mám celou Julie, jen smrt zabrání, abych Tě nemilovala. Pak dodala, ..teď budu mít sílu a snad i vyrovnám se Tobě... Usmála se a já věděla, že její úsměv značil část kolem milování.

Já ji řekla totéž… jsi můj život, jsi mé štěstí, jsi vše co mi mohl život dát. Jo máš mě teď celou, nebo v Tvém těle proudí má krev. …,

Jak jí vybrali klíny z nohy ,na rehabilitaci nemusela chodit, vše jsem dělala sama a měli jsme všechno zařízení na posilování a malý bazén ve vnitřku. Ale i tak rehabilitační pracovnice k nám jezdila na pokec a kávu. My jsme jí potvrdili, že pomáhala s rehabilitaci.

Asi za týden co byla Sonja doma, jsem ji navrhla… Lásko moje koukni nějakou suprovou dovolenou, chtěla bych se odvděčit, kolegovi za jeho pomoc.

Její návrh byl okamžitý, koupíme dovolenou na Tenerife ať poznají místo, kde mi Tě seslal osud.

Já jsem pak navrhla, že půjde s kolegou i primář, nebo mi byl moc nápomocný a vše mi pomáhal vybavit, abych mohla být s Tebou v nemocnici. S kolegou jsou dobrý přátele tak ať si užijí společnou dovolenou. Souhlasila.

Neměli jsme finanční problém, měla jsem dobře investované peníze a Sonja z dědictví po rodiče a vysokou pojistku jak životní tak úrazovou.

Paní co jezdila denně k nám, vše zvládala a také byla docela dobrá kuchařka.

Dali jsme ji návrh ať dělá u nás, že ji nahlásíme jako zaměstnankyni.

Byla šťastná.

Jen co se Sonja cítila líp její prosby byli… chci se milovat, tak moc toužím už dlouhou dobu po Tobě. Tvá krev ve mně dělá zázraky… Nejdřív jsem měla strach, abych ji neublížila, ale jemnost a dívčí milováni bylo dokonalé.

Usnula mi pak v náručí. Její první slova po probuzení byli, .. tohle je lék na vše, na duši, srdce a tělo...

Když se vyléčila, denně jsme chodili kontrolovat barák co jsme zakoupili pro lidi, zda je vše v pořádku. Správce byl bývalí voják, tak lidi měli klid.

Byli jsme šťastné a věřili, že máme jedna druhou, vždy a navždy. Jediné její přání bylo… Lásko prosím, nelez už na skály, vím, že to máš moc ráda, ale bojím se o Tebe, já už nemohu lézt s Tebou.

Ten den jsem slíbila, že už nebudu nikdy lézt na skály. ...Víš Sonjo, Ty se mi staráš abych svou energii minula na práci a na Tebe. Budeme častěji navštěvovat mou rodinu a Ty si užiješ dětí, které máš moc ráda… Teď budeme jen zdolávat hory chůzi. Přes léto budeme jezdit za sluníčkem na jih Europy a přes zimu zase Tvou krajinu a Skandinávii.

Bylo vidět na její tváři šťastný úsměv.

 Pokaždé nezapomněla říct… S Tebou půjdu i na kraj světa, nenechala jsi mne v potížích, obětovala jsi pro mě hodně. Podle bývalého kolegu jsi trvala na tom, že dokud Ti nezůstane blbě ať Tě neodpojí z transfuze. Víš, že to bylo riskantní, ale i tak jsi to udělala.

 Nikdy bych nedokázala žít bez Tebe a jak jsem řekla my dvě odejdeme společně.

Každý den cvičila, aby se ze zranění co nejdřív vyléčila. Dokázala blbnout i s berlemi a já se musela smát.

Bylo to asi rok po úrazu najednou u vchodu stál pán co nás vezl do nemocnice.

Nevěděla jsem proč přijel, ale pak řekl.

Dovezl jsem Vám kolo co jste nechala u vody. Musela jsem se smát, ale byla jsem ráda, že jsou lidi co nezapomínají a mají dobré srdce.

Pozvala jsem ho dál, že si dáme spolu kafe.

Pak nám, řekl že má prosbu kdybychom mu věděli pomoct.

Řekl nám příběh týrané ženy, byla to vzdálená rodina. Víte, viděl jsem co vše jste udělali pro lidi, bylo to v časopisech a v televizi. Proto jsem si na Vás vzpomenul a zároveň i vzal jsem kolo.

Sonja hned odpověděla… uděláme vše. Dovezte jí a my se vynasnažíme pro ní získat bydlení. Zítra hned zajedeme a zjistíme zda je v baráku něco volné a kdyby ne najdeme jí vhodné bydlení na určitý čas a pak půjde do baráku, který je naším majetkem. Byl tak rád. My jsme dlužné za Vaší pomoc, nebo jsme zapomněli poděkovat za ochotu.

Na druhý den jsme jeli do domu a jak zajistit pro paní bydlení a pomoct jí v těžké situaci. Podle správce za dva dny odchází jedna paní tak může přijet hned sem.

Hned jsme volali pánovi ať ji přiveze, ale nesmí žádnému člověku říct, kde bude bydlet i když jsme věděli, že za ní nepřijede její přítel.

Obě jsme měli radost, že vše bylo zajištěné.

Pak už jsme se věnovali jen sobě a věřili, že osud nám dá šanci dlouho žít v pohodě a ve zdraví.

Obě by jsme si přáli , ať nebesa dopřejí lidem i když jsou jinak orientovaný, uznávající své náboženství a jiné zdravotně postižený, aby jím dal poznat lásku, soucit a něhu.