Přání ranní i večerní

Autor. MarieG .


Přání ranní a večerní .

Každý den kdy lidi ze srdce píšou přání , zda ranní nebo večerní a člověk jako já cítí, že je to jen aby se neřeklo, to žádný účinek není.Když ale ze srdce je přáno hodně vzácné je.Hezčí je den, nebo večerní čas.Člověk to cítí, že jsou kamarády anebo blízcí co jím pohodu přejí.Je spousta lidí co jsou mne podobný, nebo z jejích písmenek člověk co ten dar má to ví, pohladí to srdce i duši.Ne každý jsme takový. Ale jak se říká, každý jsme jiný.Mám znalost která je dobrá a někdy i ne ta nejlepší.Cítím bolest, když kamarád nebo přítel onemocní, sdílím v duchu jeho bolest, proto mé prosby se obracejí na pomoc o vyléčení.Je nás spousta co víme, že stane se neštěstí, ale není šance tomu zabránit a o to je to víc bolestivé.Znám a mám hodně lidí co si mou úctu zaslouží, jsou to muži i ženy.Je hodně lidí co muže a lidi pomlouvají, proto že nesouhlasí s nimi, ale na nad sebou se nezamyslí.Některý říkají jsi zvláštní, nestydíš se pohladit cizí, nebo pomocnou ruku podáš a i s posledním krajícem chleba se rozdělíš.Má slova jsou vždy stejné ,tak mě rodiče vychovali, odevzdali mi dar soucitu a něhy, odevzdali mi dar léčení, to se dědí.Jsem ráda, že jsou skupiny, kde lásku rozdávají je to láska duševní, upřimné pozdravy den co den lidem přejí.Nejhorší je, když víte anebo zjistíte i z písmenek zlého člověka, ale těm se říká lidský upíři.Štěstí je ,že jsou lidi co mají srdce anděle, o bože štěstí za ně.Tyhle mé písmenka jsou pro ně.Ony vědí, který to jsou nemusím je jmenovat.Jediné co jím ze srdce přeji je zdraví, štěstí a ať si zachovají v srdci něhu, víru a soucit.
Je pravda, že někdy se stane, že můj pozdrav není, má mysl právě zaneprázdněná je psaním, nebo když do rána vkládam písmenka či už básně nebo příběh do počítače, ale jsem i tak s nimi v mém srdci jsou neustále. Poděkování velké patří lidem, který mé básně nebo příběhy čtou, je jich hodně.