Práce bodyguarda.

Autor. Marie G. spisovatel.

Práce bodyguarda.

Budu tě chránit navždy - 3. část)

Během jízdy Ornelie a Lana mlčeli. Ornelie se na Lianu neustále dívala zpětným zrcátkem. Liana, vědoma si toho, že ji Ornelie sleduje zezadu, se rozhodla to ignorovat.
„Slečno, mohla byste prosím zesílit klimatizaci?“ zeptala se Ornelie a Liana souhlasně přikývla.
Brzy dorazili do luxusní restaurace. Ornelie vešla do restaurace spolu s Lianou. Ornelie přátelé tam už byli, včetně Brendy a Kim. Byli překvapeni, když viděli Lianu přicházet. Ukázalo se, že Liana je skutečně ten bodyguard, o kterém se Ornelie zmínila.
„Vážně, Liana?“ zeptala se Brenda, ale Liana mlčela a snažila se tvářit profesionálně.
„Slečno, takhle si z ní nedělej legraci. Je nervózní už od začátku,“ řekla Ornelie.
„Hahaha, dobře, prosím, posaď se, Ornelie,“ řekla Brenda. Liana se však místo Ornelie postavila vedle ní.
„Jsi si jistá, že chceš stát, Liana?“ zeptal se Ornelie. „Jsem v práci ,“ odpověděla Liana.
„Já vím, ale neunavíš se?“ zeptala se Ormelie znovu. „To je v pořádku, jen budu stát,“ řekla Liana. Ornelie souhlasila s přáním svého bodyguarda.
Brenda a Kim se zasmály ztuhlosti své kamarádky při práci a Liana viděla, jak se smějí. „Jen počkej,“ zamumlala si Liana pro sebe. Pak si začaly objednávat jídlo a při jídle si povídat. Ormelie objednala jídlo Také pro Lianu, ale ona odmítla s odvoláním na profesionalitu v práci. Brenda a Kim se znovu zasmály. Když se Ornelie chystala jíst těstoviny, které si objednala, Liana si všimla, že v nich jsou krevety a okamžitě Ornelie zabránila, aby si jídlo dala do úst. „Počkej chvilku,“ řekla Liana.
„Co se děje?“ zeptal se Ornelie. „Promiňte,“ řekla Liana, vzala talíř a odsunula ho. „Proč to nemůžu jíst?“ zeptala se Ornelie.
„Promiňte, ale v těch těstovinách jsou krevety a Vy jste na ně alergická, že? Měla byste si objednat něco jiného,“ řekla Liana a pak Ornelie objednala obyčejné těstoviny bez mořských plodů.
„Hej, jsi bodyguardka, nebo milenka? Tak pozorná,“ řekla Brenda.
Uh… Ornelie, která pila, se při Brendy slovech okamžitě přidusila.
„Promiňte, ale tohle je součástí práce,“ řekla Liana. „Emm, pak chci, aby mi slečna Liana byla taky bodyguardka,“ řekl Patricie.
„Hej, co jsi to právě řekla?“
„Eh, promiň, Ornelie, haha,“ odpověděl Patricie.
Liana zrudla rozpaky a Ornelie na ni jen zírala.
Poté, když se chýlilo k večeru a odvezla Liana Ornelii zpět domů.
Když Ornelie seděla vzadu, Liana ve zpětném zrcátku viděla, že Ornelie vypadá unaveně a prochladlý. Liana se chopila iniciativy a vypnula klimatizaci.
Liana však viděla, jak se Ornelie třese ještě víc, a tak na chvíli zastavila auto.
„Proč jsi zastavila?“ zeptala se Ornelie. Bez odpovědi Liana vystoupila z auta a svlékla si bundu.
„Tady máš, obleč si mou bundu, je ti zima, že? Zdá se, že se necítíš dobře,“ řekla Liana a Ornelie přikývla.
Pak Liana položila Ornelii, aby si mohla lehnout, a přikryla ho svou bundou. Liana počkala, až Ornelie v autě usne, a aniž by si to uvědomila, pohladila jí po vlasech. Ale poté, co Ornelie usnula, Liana znovu řídila auto.
Když dorazila k Ornelii domů, Onelie stále spala a Liana nemohla snést, že by jí měla probudit, když už spala. Liana se rozhodla odnést Ornelii do domu. „Co se s Ornelii děje, Liana?“ zeptala se Ornelii maminka , protože maminka byla sama v televizní místnosti a otec ještě domů nepřišel. „Ornelie usnula, zdá se, že se necítí dobře,“ řekla Liana.
„Dobře, prosím, vezměte ji do jejího pokoje, půjdu tam později,“ řekla maminka. Liana okamžitě vzala Ornelii do jejího pokoje a položila ji na postel. Tam jí upravila a pak ji přikryla dekou. Ale když se Liana chystala odejít, Ornelie ji chytla za ruku. „Kam jdeš?“ zeptala se Ornelie. Liana byla okamžitě šokovaná, ale když se podívala na Ornelii, ukázalo se, že blouzní. Liana pustila ruku, kterou jí Ornelie držela. V tom přišla Ornelie maminka.
„Jdeš domů? Prostě jdi domů, děkuji, že se staráš o ní,“ řekla máma.
„To je v pořádku, paní, tohle je moje práce,“ odpověděla Liana.
Pak se Liana rozloučila a odešla z domu.

Ráno už byla Liana u bazénu, aby si osvěžila tělo. Protože necvičila jako obvykle ve své posilovně, rozhodla se plavat.
Po včerejším shonu se Liana mohla uvolnit a cítit svěží ranní vzduch.
„Dnes, nepracuješ?“ zeptala se Brenda.
„Myslím, že ne, protože jsem včera večer odvezla Ornelii domů.

Ornelie měla horečku, až se třásla a měla husí kůží,“ řekla Liana.
„V tom případě, mohla bys mě odvézt do Londýna,?“ zeptala se Brenda.
„Proč tam jedeš?“ .
„Mám nějaké záležitosti, ale neodvažuji se jet sama, bojím se, že cestou usnu.
Umíš dobře řídit, takže mě tam můžeš odvézt,“ řekla Brenda.
„Jako by to bylo, kdybych si teď odpočinula,“ odpověděla Liana.
„Pojď, jen na chvíli, vrátíme se odpoledne,“ řekla Brenda.
„Uvidíme,“ odpověděla Liana.
Ale když se Liana chystala znovu plavat, zazvonil jí mobil a Brenda si všimla, že volá Ornelie.
„Volala vám Vaše paní,“ řekla Brenda.
Liana přestala plavat a zvedla mobil...
Dobrý den, ano, co se děje?
Prosím, slečno, můžete přijít ke mně domů?
Kdy? Teď? Nejste nemocná, takže nikam nepůjdete, že?

Ano, ale máma a táta jeli do kanceláře, takže jsem doma sama. Můžete mi dělat společnost?

Ale jsou tam služebnictvo.
Slečno, je Vaší prací mě chránit. Chcete, abych vás nahlásila ve vaší kanceláři?
Hmm, dobře, budu tam za chvíli.
Teď, ne za chvíli, za chvíli!
Ano, ano, nejdřív se připravím.
Dobře... Eh, slečno, můžete mi koupit kaši? Ještě jsem nesnídala.
Nedělají Ti snídani Vaší služebníci? Odpověděla Liana
Nechci jejich. Prosím, kup mi kaši.

Dobře...
Potom se Liana šla připravit a převléknout.
Když se ale chystala zahřát motorku, zastavila ji Brenda.
„Nejsi náhodou na dovolené? Kam teď jedeš?“ zeptala se Brenda.
„Ta tvá rozmazlená kamarádka mě požádala, abych ji doprovodila,“ odpověděla Liana.
„Hahaha, říkala jsem ti, je jako mimino,“ řekla Brenda
„Dobře, odjíždím, promiň, že Tě nemůžu vzít s sebou,“ řekla Liana.
„Říkala jsem ti to. No nic, nejdřív si udělej svou práci,“ řekla Brenda.
Liana se usmála a pak jela na motorce k Ornelii domů.
Když dorazila k Ornelii domů, vešla rovnou dovnitř, protože všichni služebníci už Lianu znali. Když vešla, viděla, že Ornelie je stále v posteli.
„Ornelie…“ řekla Liana, když viděla, že Ornelie stále spí. Ornelie ucítila, že ji někdo volá, a okamžitě si zakryla oči.
„Slečno… už jste tady?“ zeptal se Ornelie.
„Jo… jste v pořádku?“ zeptala se Liana.
„Pojďte sem, zkuste mi změřit teplotu,“ Liana k ní přistoupila a položila Ornelii dlaň na čelo.
„Je to trochu lepší, teď Ti udělám kaši,“ řekla Liana.
„Proč ji vařit, neříkala jsem Ti, abys ji koupila?“
„Koupit ji není nutně zdravé s ohledem na ingredience,“ řekla Liana.
Ornelie se usmála a Liana okamžitě odešla do kuchyně. Služebnictví se překvapeně dívalo na Lianinu přítomnost v kuchyni. Liana požádala o svolení uvařit Ornelii kaši…
Lianiné kuchařské dovednosti jsou skutečně dobré, protože doma často vaří střídavě s Brendou.
„Slečno, opravdu se nemusíte obtěžovat vařením,“ řekla Ornelie, která přišla do kuchyně .
„Měla byste si odpočinout, nechoďte do kuchyně,“ odpověděla Liana.
„Nudím se pořád v místnosti,“ posadil se vedle Liany.
„Je to proto, že jste zvyklá vařit?“ zeptala se Ornelie.
„Ano, kdo jiný by vařil než já, ale střídám se s Brendou,“ řekla Liana.
„No, teď jsou restaurace, můžete si objednat donášku nebo nezdravé jídlo,“ řekla Ornelie.
„To není dobré pro Vaše zdraví.“
„Jste tak disciplinovaná, slečno. Mimochodem, jak dlouho jste bodyguardkou?“ zeptala se Ornelie.
„Vlastně jsem členkou policie. Jen jsem dala výpověď a rozhodla jsem se stát bodyguardkou,“ odpověděla Liana.
„Proč si vybrat kariéru policisty nebo bodyguarda, i když je slečna krásná, mohla bys být umělkyní, že?“ řekla Ornelie.
„O to nemám zájem, počkejte chvilku, nejdřív si vezmu kaši,“ řekla Liana a šla pro kaši.
Poté se obě přesunuli k jídelnímu stolu a Liana všechno připravila.
„Teď nejdřív jezte, pak si vezměte léky a jděte si odpočinout.“
„Slečno, je mi špatně,“ řekla Ornelie.
„Ano, proto musíte jíst, pospěšte si, nebo Vám kaše vychladne,“ odpověděla Liana.
„No, to není ono, slečno,“ odpověděla Ornelie.
„Cože?“ zeptala se Liana.
„Nakrmte mě, hehehe,“ řekla Ornelie rozmazleně. Liana přání splnila, protože Ornelie byla skutečně nemocný.
Liana jí trpělivě krmila, jako by krmila dítě.
„Je to tak lahodné,“ řekla Ornelie.
Liana se jen usmála, protože po Brende ji chválili jen dva lidé.
Poté se Liana a Ornelie sblížili. Ornelie nechápala, proč cíti, že začíná obdivovat Lianu, hlavně že zpočátku nechtěla mít svého bodyguarda…

V době když Ornelie bylo líp, Liana doprovází Ornelii v kavárně, protože Ornelie udělala své fotografie.
Ornelie požádala Lianu, aby ji doprovodila do kavárny, jen aby si odpočinula a dala si kávu...
„Slečno, nemáte někoho blízkého?“ zeptala se Ornelie.
„Proč se tak ptáte?“
„Ne, jen jsem to chtěla vědět, protože jste vážný člověk,“ řekla Ornelie.
„Nemám nikoho blízkého,“
„Vážně?“ řekla Ornelie s širokým úsměvem.
Lingling kývla a chutnala si lízátko.
„Nepodělíš se se mnou o ten bonbón?“ zeptala se Ornelie.
„O bonbón se nedá sdílet, Onelie, a je jen jeden,“ řekla Liana a vytáhla lízátko, který cucala.
Pak Ornelie popadla lízátko a Liana byla okamžitě překvapena tím, co Ornelie udělala.
„Kdo říká, že se o něj nedá sdílet,“ řekla Ornelie a s úsměvem nechala Lianu směrem k autu.
Liana se usmála a také následovala Ornelii domů.

Ráno už byla Liana u Ornelii doma. Protože včera doprovázela Ornelii až do odpoledne a dnes se Ornelie vrací do práce a Liana jí vezme na další focení. Ornelie, která byla připravená, sešla dolů po schodech a viděla, jak její rodiče snídají, zatímco Liana na Ornelie čekala v obývacím pokoji.
„Dobré ráno, mami, dobré ráno, tati,“ řekl Ornelie.
„Dobré ráno, zlato, jak se máš, cítíš se lépe? Maminka slyšela, že Tě včera doprovázela Liana,“ řekla maminka .
„Ano, mami, je ve všem moc dobrá,“ pochválila Ornelie a Liana se usmála, když slyšela Ornelii chválu.
„Musíš se učit, Ornelie, abys se dokázala starat, až budeš mít později manžela,“ řekl táta.
„Co to je, tati, jen manželé,“ odpověděl Ornelie trochu podrážděně.
„No, mami, Ornelie bude určitě mít manžela,“ řekl otec.
„Mami… podívej, já se ještě nechci vdávat,“ kňourala Ornelie.
„Dobře, dobře, pospěš si a dej si snídani, Liana už čeká v obýváku,“ řekla maminka.
„Ha, slečna Liana už je tady?“
„Už je tu nějakou dobu,“ odpověděla maminka . Ornelie to uslyšela a okamžitě šla pro dva croissanty a napila se mléka.
„Mami… odcházím, dobře.“
„Ornelie, sněz pořádně snídani,“ řekla maminka.
„To už stačí, mami… Já odcházím první,“ odpověděla Ornelie a šla k Liane.
Poté se obě vydali na cestu k cíli.
Liana se stále soustředila na řízení auta a Ornelie kontrolovala práci na mobilu...
„ Ornelie, promiňte, můžu dostat svolení jít domů dříve?“ zeptala se Liana.
„Dříve? Kam chcete jít, slečno?“
„Říkejte mi Liana, mám nějakou práci,“ odpověděla Liana.
„Práce? Je to hodně důležité?“ zeptala se Ornelie.
Liana přikývla a Ornelie se na Lianu podívala ze zpětného zrcátka.
„Dobře, slečna může jít domů, až mě vysadí,“ řekla Ornelie.
„Ale co můj doprovod?“
„Pokud je to důležité, dám vám dnes volno. A nebojte se, nebudu vás hlásit do kanceláře,“ řekl Ornelie.
Liana se podívala do zpětného zrcátka a usmála se na Ornelii.
Ornelie zrudla, když se na ni Liana usmála, a cítila, jako by jí srdce bušilo rychleji ......
Poté, co Liana vysadila Ornelii na místě, se vrátila na letiště, aby vyzvedla kamarádku svého mladšího sourozence a také svou blízkou kamarádku, která přijela z Irska.
Liana stále čekala a brzy přišla i kamarádka.
„Ahoj, slečna Liana,“ řekla Ema.
Liana uviděla Emu přicházet, usmála se a okamžitě k ní přistoupila, protože už to bylo dlouho, co se spolu potkali.
„Čekala jsi dlouho?“ zeptala se Liana.
„Ne. Nečekala jsem moc dlouho,“ řekla Ema.
„Dobře, pojďme. Půjdeme rovnou domů, nebo chceš nejdřív někam jít?“ zeptala se Liana.
„Mám hlad, co kdybychom se nejdřív najedly?“
„Dobře,“ odpověděla Liana.
Pak šli do jedné z tamních slavných restaurací.
Den se stmíval a ulice byly trochu ucpané, protože tam bylo hodně lidí...
Okamžitě vešly dovnitř a hledaly volný stůl...
Ema také dříve žila v Angii, ale protože se její rodiče přestěhovali do Irska, pokračovala ve studiu v Irsku, dokud tam nepracovala.
A v současné době se Ema věnuje modelingu a je jednou z nejznámějších modelek v Irsku. Ema sem přišla, protože se konala akce, na kterou ji velká značka pozvala do Anglie, a také se chtěla setkat s Lianou a Carol, svými kamarády z dětství.
„Liano, jak se má Carol? Ztratila jsem s ní kontakt, takže se s ní nemůžu spojit,“ zeptala se Ema s plnými ústy jídla.
„Nejdřív se najez, pak si promluvíme,“ řekla Liana.
Ema se usmála, protože viděla, že Liany dobré návyky jsou stále stejné jako předtím.
„Ema je v pořádku, ale s Carol nebydlíme ve stejném domě, “ řekla Liana po dojedení.
„Proč jste se pohádaly,?“ zeptal se Bam.
„Ne, jen chci žít samostatněji,“ odpověděla Liana.
„Liana, mohla bys mě vzít za Carol?“ zeptal se Ema.
Liana si myslela, že k ní domů vlastně ani nechtěla, ale když viděla Emin pohled,
souhlasila, když se snažila setkat se její mladší sourozenkyní.
„Dobře, po obědě půjdeme k mým rodičům,“ odpověděla Liana.
Ema se šťastně usmála.
Po obědě vyšli z restaurace a jeli k Liani rodičům...
Ale aniž by si to uvědomila, Ornelie uviděla Lianu vycházet se ženou...
„ Kim, je to Liana?“ zeptala se Ornelie.
„Ano, přesně tak, je to tvoje bodyguardka,“ řekla Kim.
„Kdo to je, je to její milenka?“ zeptala se Ornelie.
„Neobviňuj ji, nemusí se jí nutně líbit stejné pohlaví jako Tobě,“ řekla Kim.
„Slečno, ztiš hlas, ostatní Tě můžou slyšet,“ odpověděla Ornelie.
„Ale je to pravda, ona nemusí být nutně jako ty,“ řekla Kim.
„Jo, to je pravda, protože i když si z ní dělám legraci, ignoruje mě,“ odpověděla Ornelie.
„Děláš si z ní legraci, Ornelie? Máš ji ráda?“ zeptala se Kim.
„Ne, jen si dělám legraci.“
„Buď opatrná, mohla by se ti později opravdu líbit,“ odpověděla Kim.
„Dobře, pojďme domů.“ řekl Orm.
Pak Kim a Ornelie nasedli zpátky do auta, které Kim přivezla, a odvezli Ornelii zpět k ní domů.
Mezitím Liana a Kim mířili k domu Lianiný rodičů. Ulice byly dnes odpoledne docela přeplněné, protože se lidé vraceli z práce. A cesta k domu Liany rodičů byla docela daleko, protože to bylo na okraji jedné z pláží.
Cestou se Kim ptala, jak se Liane daří a jak se jí daří, když je pryč...
Ema ani nevěděla, že Liany matka zemřela... a její otec si vzal novou ženu, ale Lianana ni nemyslela, jen Carol považovala svou nevlastní matku.
Ema byla šokována, když viděla změny v jejích domě, který byl velmi velký a luxusní, protože finance Liany otce a několik podniků prudce vzrostly, až se Lianin otec stal druhým nejbohatším člověkem v Lincolnu.....
Stráže byly vidět u přední brány a zastavily Liany auto, protože do domu nemohl vstoupit jen tak kdokoli.
Liana otevřela okénko auta a stráže byly překvapené, když viděly Lianu vracet se domů, a stráže otevřely bránu.
Služebná okamžitě otevřela dveře, protože z telefonu stráží věděla, že se Liana vrátila, ale v domě kromě služebné a Carol nikdo nebyl.
„Slečny Liana, a Ema, jste tady?“ zeptala se Carol, zatímco seděla na pohovce a běžela k Liane a Emě.
„Dávej pozor, mohla bys zakopnout,“ řekla Liana.
Carol objala svou sestru, protože ji dlouho neviděla, i když od sebe nebyly moc daleko…
„Jak se máš sestro , a kdy sem přišla, Ema?“ zeptala se Carol.
„Mám se dobře, Carol, a Ema sem přišla dnes jen proto, že tu má práci,“ odpověděla Liana.
„Takže jsi tu jen dočasně, Ema?“ zeptala se Carol.
„No, ano, jde o práci, je tu ještě nějaký jiný důvod, proč bych tu měla být déle?“ řekla Ema a šibalsky se podívala na Lianu a Carol.
„Co tím myslíš?“ zeptala se Liana se zmateným výrazem ve tváři, stejně jako Carol.
„Hahaha, zapomeň na to, Vaše obličeje jsou tak legrační, když jste zmatené,“ odpověděla Ema.
„ Carol, kde je táta?“ zeptala se Liana.
„Je mimo město, Li, chybí ti táta?“ zeptala se Carol.
Ale Liana jen mlčela.

Konec.3 časti.