Ponižovana

Ponižovaná.

Příběh dívky, kterou ponižovali bez znalosti o ní.

Jana, jméno dívky, kterou rodiče vychovali k úctě lidem a k přírodě.

Milovala kreslení a od dětství navrhovala oblečení pro dívky a dámy. Nebylo ji ani 15 let kdy už uměla šít různě vytvořené oblečení, ale také doplňky, co by měli být.

Nejdřív to byli jen nákresy a zhotovené ze starých látek. Rodiče nebyli moc zbohatlíci, matka dělala uklízečku v nemocnici a táta řidiče nákladních vozidel. Snažili se, ale zabezpečit vše, co bylo potřeba k životu. Milovala přírodu a sport, hlavně každé ráno běhala přes park, co jí dávalo sílu a zdraví život. Dětství měla moc hezké i když kamarádů moc neměla, neměla moc zájem o toulaní večerní po městě a už vůbec diskotéky s mladými lidmi co zbožňovali právě tu zábavu. Raději poslouchala hudbu a kreslila co se jí v módě líbilo a co by udělala ona.

Neměla štěstí moc v životě, nebo oba rodiče podlehli zákeřné nemoci. Dlouho se neuměla z toho vzpamatovat. Vychovala ji pak bábinka, kterou měla. Její pravý táta opustil její matku v čase, když se dozvěděl, že čeká jeho dítě. Matka bydlela v malé vesnici, kde jí lidi také pomlouvali. Když se narodila Janička, bylo ji pár měsíců, její matka se seznámila s mužem, který si ji vzal a napsal si dítě za své. Byl také nemocný a nemohl mít děti tak byl šťastný, že má svou rodinu. Miloval Janičku, jak kdyby byla jeho vlastní.

Když dokončila základní školu rozhodla se studovat na oděvní škole, získat větší znalosti v módě. Když si našetřila peníze kupovala různé časopisy o módě. Po ukončení studia nastoupila do firmy, co vytvářela oděvy. Majitelka firmy si jí oblíbila za její statečnost a chování. Pak opět přišla bolest a ztráta babičky. Měla hodně práce, co jí naplnilo čas o samotě. Nejtěžší bylo starost o dům po rodičích. Vybavila prodej a peníze uložila do banky. Koupila si 2jizbový byt poblíž práci. Její návrhy měli úspěch, ale to si, jak to bývá přivlastňovala si majitelka. Jediné, co jí za to udělala, že jí navrhla za vedoucí v dílně. Jana vydělávala dostatečně, tak byla spokojená, hlavně měla práci, co ji celý život bavilo. Měla kolegyni, co jí navrhovala, aby si otevřela sama studio, na co Jana nepřistoupila.

Když Janě bylo 25 poznala se s Karlem, který tam dělal opraváře strojů a šicích mašin. Byl dost tichý a uctivý co se jí líbilo. Po roku, co se poznali ji požádal o ruku. Souhlasila.

Pak, ale zjistila, že jeho rodiče ho využívají z každé koruny. Nedokázal jím oponovat, byl tak vychován. Jeho matka měla ráda toulky s kamarádkami, navíc moc ráda koukala do poháru s alkoholem. Jeho táta se staral o dobytek a víc ho nezajímalo, jen pokaždé pomoc syna v hospodářství. Bylo krátce po svatbě, když navrhli, aby Jana skončila v práci a starala se o domácnost. Karel se jí nezastal, proto že ho měla hodně ráda nechala práci a starala se o vše. Kdyby neměla peníze tak její život by byl hodně těžký, nebo co její manžel vydělal musel odevzdat rodičům.

Snažila se, aby nezůstala těhotná. Vybavila si léky tajně, aby to manželova rodina nevěděla. Časem si koukala na foto rodičů a až pak zjistila, že její táta nebyl pravý. Hodně krát si vyčítala, že nezjistila si, co vlastně je rodina manžela zač.

Všechna práce byla na ní. Ráno utíkala do domu Karlova rodičů, aby připravila jídlo pro všechny. Pak starostlivost o hospodářství, měla málo času nakreslení, ale i tak si našla čas, dokud byli pryč.

Denně denní výčitky hlavně od tchýně, ale i od tchána, že je vyžírá, měla by si hledat práci na doma, aby přispívala do jejích kasy.

Nejhorší bylo, že ani nejmenším její manžel se jí nezastal. Když byli samotní, bylo jen vydrž, snáz se to změní. Byla nešťastná, ale nestěžovala si také ani neměla komu. Nebyl čas na sednout si na kafé s kolegyní co předtím měla. Trpěla potichu už si nestěžovala ani Karlovi, nebo věděla, že i tak nic neudělá.

Čas utíkal a přemýšlela, že se rozvede. Její život neměl cenu v takových podmínkách. Nejhorší však přišlo, když tchán prodal barák, který byl už dost starý a také hospodářství.

Bez souhlasu se nastěhovali do bytu Jany a užívali si peníze za prodej neznatelnosti. Jediné, co udělala dobře, že se nezdůvěrnila o penězích, co měla v bance.

Nejhorší ponižování, co zažívala byli výčitky tchýně, že neumí ani mít dítě. Byla pro ně starou krávou. Když žádala, aby si dali s manželem udělat testy, nesouhlasili. Bylo by jejích tajemství, že jejích syn z důvodu onemocnění v dětství zůstal neplodný. To si nemohli dovolit. Takhle vše házeli na ní. 

Pak jednoho dne, zastalo u baráku auto a další tři.

Vystoupil z jednoho muž hodně starší, který žádal, aby přijela Jana. Tchýně spolu s tchánem jen koukali a hned se ptali proč ji hledají, zda udělala nějaký podvod. Jediné, co odpověděl, aby zítra se dostavila na obecný úřad. Nic víc neřekl a odjel.

Ten večer byl pro Janu hrozný. Výčitky, že něco provedla ona anebo její rodiče. Nejvíc ji rozčílilo, když tchýně ji řekla, aby se odstěhovala, že jím určitě udělá ostudu. Jediné, co dokázala říct řekla, “Vy se odstěhujete tohle je můj byt” Jejích odpověď byla, že to koupil jejích syn ze svatebních darů. Když jím ukázala kupní smlouvu, věděli, že syn lhal, co bylo poprvé v jeho životě, ale byl zticha. Po delší době řekl, “nechtěl jsem říct, že neměl jsem z čeho dát na koupu, všechny peníze jste si nechali. Pak Janě řekl, “mám Tě ráda, ale neumím to říct.” Na druhý den, hned z rána, nepřipravovala jídlo a hned jela na obecný úřad.

To, co se pak dozvěděla ji málem vzalo dech.

Přítomný byl i advokát co zabezpečil starší pán. Když přečetl list darování majetku a všech peněz z bank, neuměla říct ani slovo. Ten den se dozvěděla, kdo je její pravá táta. Jediné, co požadoval, aby jela s ním do města, že jí vše řekne.

Tchýně s manželem byli také u obecního úřadu spolu s jejím manželem, který měli zákaz jít dovnitř. Po všem odjela s tátou do bytu a sbalila si těch pár věci co měla, nebo nikdy ji nekoupili nic. Hlavní věc, co si vzala byli její návrhy. Stala se odteď majitelkou obrovské firmy a také peněz které byli v milionech.

Po příchodu do hotela ji pak táta vše řekl.

“Víš Janko já jsem Tě sledoval pomalu celý život, ukládal jsem vše pro Tebe. Tvá matka, když jsem se po létech ohlásil mi zakázala Tě navštívit a také dopisy co jsem psal Ti nedala. Jsi mé jediné dítě a vím, že jsi hodně dobrá návrhářka oděvů. Podle matky Tvé, měla pravdu, neohlásil jsem se, pak jsem neměl právo na Tebe. Měla jsi dobrého otce, který se staral se vší úctou o Tebe. Víš, když jsem se dozvěděl, že budu otcem odjel jsem do Ameriky, kde jsem se zaměstnal u obrovské firmy na hovězí dobytek. Začátky byli těžké tak jsem nemohl posílat peníze. Tvá matka ani nechtěla, jediné, co mi povolila na Vánoce Ti poslat dárek. V Texasu jsem se seznámil z dcerou farmaře a majitelem spoustu firem na dodávku hovězího masa a výrobků z mléka a sýrů. Táta holky se mě oblíbil a stal jsem se správcem jeho farmy. Postupně jsem se stal spolu účastníkem jeho podnikání. Udělal jsem si vzdělání ve finančnictví, tak jsem po jeho smrti vše získal. Neměli jsme s manželkou děti, tak jsi jediný dědíc majetku a vše co k tomu patří. Jsem také nemocný, proto jsem přijel za Tebou. Moc ráda bych chtěl, kdybys jela se mnou a tam si otevřela svůj salon krásy a umění. Ale také nemusíš, když budeš chtít prodej vše a otevři si v Europě podnik, po kterém určitě toužíš.

Nevěděla hned odpovídat, jediné, co chtěla, aby zůstal s ní, že se o něj postará se vší úctou. Její laskavost potvrdila rozhodnutím, že i když pozdě ale je to její pravý táta se o něho postarat.

Slzy mu tekli, proto že odmítl mít tak fantastickou a laskavou dceru.

Když se vrátila po zbytek věcí, tchýně chtěla vše vědět. Pak jím řekla, “ už mě nebudete ponižovat mám tolik peněz amajetek, který Vy si neumíte ani představit, také jsem podala o rozvod s Vaším synem. Nikdy Vás nechci vidět. Prosili a žebrali o milost. Jediné. co nechám manželovi je tenhle byt, víc ani korunu nedostanete.

Pak odešla za otcem, aby vše prodali a vrátili se ne do své krajiny, ale do Švýcarska, kde žila její kamarádka z dětství. Tam si otevřela svou firmu, po které tolik po celý život chtěla.

Udělala spoustu lidí, šťastných a co věděla kdo je skutečně dobrý v tomhle businessu je přijala. Dala šanci mladým lidem, aby dokázali, co umí.

Život i když těžký, ponižovaný člověk neztratil cit a něhu. Časem si našla muže, který si ji ctil ne pro peníze, nebo měl je také dostatek, ale z lásky.

Byla konečně šťastná, hlavně když přijeli na svět děti, po kterých toužila, také, že osud jí dopřál mít hodného muže a svou opravdivou rodinu.