nechtěné dítě

Autor.MarieG

Nechtěné dítě.

Když jsem přišla na tenhle svět, od narození jsem byla nechtěná. Má matka mě zplodila s mužem co znala jen jeden večer. Když zjistila po čase, že je těhotná, bylo už pozdě dát si to vzít. Kluka co znala z diskotéky se nechtěl hlásit, že je otcem.

Pocházel z bohatší rodiny a má matka jen s dělnické familie. Jeho slova byli, kdo ví s kým jsi se vyspala i když věděl, že s ním byla jako první. Její rodiče byli hodně nábožní a nedovolili, aby šla na potrat.

Tak jsem přišla na svět. Od chvíle jak jsem začala vnímat svět jsem neznala pohlazení od matky. Dělala jen co musela a to bylo krmení. Víc se starala její matka. Když se dozvěděli kdo je můj otec, oznámili to jeho rodičům, ale podle jeho mámy… jste chudáci a ta Vaše děvka si vybrala mého syna. Po jedné hádce s rodiči se odstěhovala do sousedního města a mě bylo 6 let.

Starostlivost o mě neměla zájem. Od útlého dětství jsem se o sebe starala sama. Byla jsem samotář, ani ve škole jsem neměla kamarády. Vyrůstala jsem na vesnici a pro všechny lidi jsem byla dítě lidově řečené panchart. I ve škole se mi posmívali. Proto jsem se stranila dětem. Někdy mi pomáhala sousedka, když viděla, že si peru prádlo. Řekla mi,… dones co máš na praní jé ti to vyperu v pračce, bude hezčí.

Ve škole jsem nikdy neměla svačinu, nebo matka málo kdy něco koupila. Můj život se zlepšil, když učitelce děti řekli, že nikdy nemám jídlo.

Nahlásila to na úřad , který měl na starosti o děti a pak mě přišli do školy vzít. Ten den mi bylo hrozně zle, dlouhou dobu jsem nejedla a odpadla jsem.

Pak mě vzali do domova. Tam jsem poznala soucit a starostlivost. Jednoho dne mi ředitelka řekla….

Přijeď do mé kanceláře po vyučování. Po oběde jsem jela k ředitelce.

Posadila mě kousek od sebe a její slova jsem si vzala k srdci. Haničko, slyšela jsem, že jsi hodně učenlivá, proto se snaž abys byla nejlepší... Řekla mi vše o mamince. Když dorosteš a budeš dospělá holka, nedůvěřuj klukům, aby se ti nestalo co Tvé matce. To jsem slíbila, nebo nikdy bych nechtěla kráčet v šlépějích mé matky. Do 18 let jsem byla v domově, má matka neměla zájem o mě vůbec a až pak jsem se dozvěděla, že se vdala. Pro mě už matka nebyla. Mou matkou byla ředitelka, která měla vždy laskavé slova pro mne.

Po ukončení povinné školy jsem se rozhodla studovat za laboratoře. Od doby co jsem byla v domově pro siroty, jsem hodně četla knihy o potravinové výrobě. Milovala jsem zvířata, hlavně ovce. Většinu času když jsem nebyla v škole jsem byla v přírodě. Sledovala jsem lidi co dohlídali na ovce a moc se mi to líbilo. Práce na vzduchu, kolem příroda, tak jsem se rozhodla jak ukončím vzdělání, vyhledám kolibu, kde se starají o ovce.

Vystudovala jsem střední školu a po dovršení 18 let jsem byla ubytovaná v ubytovny pro studenty. Byla jsem ve čtvrtém ročníku když mě ředitel zavolal k sobě.

Představil mi neznámé lidi, který jsou mé staré rodiče z otcové strany. Omlouvali se mi za syna a když zjistili, že jsem skutečně jejích vnouče, odkládali peníze na můj účet.

Nejdřív jsem nechtěla, ale ředitel mi řekl, ...Haničko zasloužíš si je, jsi statečné děvče, které dokázalo, že jsi jedno z nejlepších studentů. Takhle můžeš jít studovat na VŠ.. Tak jsem to přijala. Dokončila jsem si vzdělání, ale má touha byla pořád stejná, žít v přírodě, starat se o ovce a vyrábět sýry.

Na VŠ, jsem poznala jednu holku, která byla úplně jiná jak já. Vždy úsměv nechyběl ji a moc ráda flirtovala jak s kluky tak s holkami. Já se stranila od spolužáků jak celí život.

Můj přítel byli knihy, historie potravin, výroba a prodej. Zajímala mě historie krajin celkově ve světě. Hlavně Švýcarsko, kde produkovali světově známy sýr. Můj život taky provázela hudba, hlavně folk a country. Málo kdy jsem si pouštěla rock, pop a hudbu co měli ráda spolužáci. Byl pátek a já seděla v parku před školou. Najednou přijela Kamila. Já ji volala Kim. Sedla si ke mně a říkala, pojď na disko co tak sama si pořád.

Odmítla jsem a když uviděla mou knihu co čtu tak mi řekla… hele Hanko, můj otec by Tě zbožňoval, má spoustu ovcí proto mě nutil na tuhle školu, ale mě to vůbec nebaví. Já jsem chtěla na uměleckou školu, moc ráda maluji a úplně nejvíc ráda tančím. Jenže kdybych nešla tak mě vydědí. ..,Hanko, když nechceš jít na disko pojď na víkend k nám. Souhlasila jsem a měla jsem skutečnou radost po prví krát v životě.

Otec Kim byl hodně dobrý člověk, vzal mě na salaš, vyprávěl mi vše o možnosti i zde dělat kvalitní sýr. Také doufal, že jednou převezme jeho majetek dcera, ale hodně pochyboval. Byla jeho jediné dítě. Manželka mu zemřela při její porodu. Dokud ji dovezl do nemocnice vykrvácela. Nechtěl už žádnou a staral se o Kim sám. Dařilo se mu a tak odkoupil kolem koliby pozemky, aby měli ovce dostatek jídla. Měl tři muže co mu pomáhali se stádem jak hlídač tak muže co uměli střihat ovce a dojit.

Celou dobu se mi věnoval a vysvětloval. Před odchodem na internát mi navrhl zda bych nechtěla po ukončení přijet na salaš. Víš Hanko zde by jsi mohla zkoušet nové

složení různé výrobky ze sýru.

Celou dobu jsem přemýšlela o jeho nabídce. Jak jsem ukončila VŠ a hned po promoci jsem nabídku přijala.

Kim byla ráda a podle ní má novou sestru. Čas utíkal a já byla tak šťastná. Kim pořád byla ta holka, co měla ráda obě pohlaví. Nebylo dne , aby mě neříkala… hele Hanko Ty nemáš ráda muže nebo ženy? Má odpověď byla, ...nechci nikdy žádného muže. Nechci být jak má matka. Samotné mi je dobře, naučil mě to život a nic mě nechybí. Mám práci po které jsem toužila celí život...

Jenže nedala mi pořád klid. ..A co holky nelíbí se Ti… No jako holky co jsou hezké jako Ty Kim se mi líbí, nebo když se umí hezky upravit, chovají se slušně, takové se mi líbí…

Takže já se Ti líbím Hanko?

Líbíš!

Jsi vždy hezky upravená, usměvavá a je s Tebou zábava, dokážeš člověka rozesmát i když mu není právě do smíchu. To vše se mi na Tobě líbí.

Pak její otázky byli kolem sexu. Nevěděla jsem ji na to odpovědět, neměla jsem zkušenost a ani zájem. Tak mi vše vysvětlovala. Byla jsem rudá, cítila jsem se blbě jak jsem proti ní málo četla o milostném vztahu lidi.

Smála se a já se cítila trapně.

Pak mě políbila a omlouvala se. ...Hanko nezlob se na mě, já jsem nevěděla, že nic takové Tě nezajímalo. Nevnímala jsem co říká pořád jsem myslela na ten polibek.

Asi to zjistila a řekla… líbilo se Ti mé políbení? Neodpovídala jsem dlouho, nevěděla jsem co ji mám říct. Bylo to takové zvláštní. Ani nevím jak objala mě a opět mě políbila. Nevím co se se mnou dělo, nebránila jsem se. Brala jsem to jako, že mě líbá sestra, ale bylo to co jsem neznala.

Hladila mě po vlasech a pořád říkala .

...jsi moc hezká, kdybys chtěla naučím Tě dívčímu milování…. To mě probralo k životu. Prosím Kim, možná jednou budu souhlasit, ale teď ne .

Pak se mi omluvila. Promiň Hanko, s Tebou bych dokázala i zde žít. Ale vidím, že to nikdy nebudeš chtít.

Celou noc jsem přemýšlela o celé příhodě. Nemohla jsem usnout, cítila jsem její rty a byla jsem sama ze nerovní. Ráno mi její táta řekl, že Kim odjela na dovolenou s přáteli. Byla jsem ráda, nebo nevím jak bych se cítila při pohledu na ní. Když se vrátila po dvou týdnech domů řekla otci… Pojedu na exkurzi do Švýcarska a vezmu sebou i Hanku. Je to exkurze do fabriky na výrobu ovčích produktů.

Souhlasil. Vezmi ji i tak je pořád zde, potřebuje si trochu oddýchnout od práce a odkouká co by jsme měli dělat. Při večeři mi oba oznámili novinu. ..Haničko půjdeš s Kim na exkurzi do Švýcarska, pak si vše zapiš nebo co to říkám, Ty to nezapomeneš, jsi šikovná..

Trochu jsem uvažovala zda jít. Ale na přemlouvaní Kim tátu jsem slíbila, že půjdu.

Tak jsem si vše připravila na cestu, ale podle Kim jsem musela nejdřív na nákup oblečení. Neměla jsem šaty do společnosti, nebo jsem byla rada doma na kolibě.

Pak přišel den odchodu.

Všechny jsem upozornila, dávejte mi zde na pána pozor ale hlavně na ovce co budou mít mladé. Všichni se smáli… Koukejte poroučí nám zde jak správcová…

Cítila jsem se blbě.

Po příchodu na hotel, jsem se dozvěděla, že sdílím apartmán s Kim. Neměla jsem dobrý pocit, ale doufala jsem, že vše bude ok.

Měli jsme hezký apartmán a cítila jsem se jak v nebi, nikdy jsem neměla možnost cestovat do zahraničí a ne to ještě bydlet v také kráse. Pas mi vybavila Kin, měla známého kamaráda, co to vybavil během 24 hodin. Večeře byla fantastická a pak jsme jeli zatančit si. Kim byla dokonalá a já se učila tance co jsem neznala. Byl to pro mě nejhezčí den života.

Neměla jsem šanci se kde učit a doposud ani zájem.

Pak jsme šli, že jdeme spát. Vše bylo v naprostém pořádku dokud nám nedonesli víno a také něco k jídlu. To vše zařídila Kim. Nechtěla jsem pít, ale na přemlouvaní Kim jsem se nechala přemluvit na pohár vína. Vypila jsem asi půlku a musela jsem na toalety. Po příchodu jsem dopila víno a nějak mi to omámilo mozek. Šla jsem si lehnout a Kim také.

Netrvalo dlouho a Kim mě chytla kolem pasu otočila mě k ní a políbila mě. Možná nevím asi mi něco dala do vína, vůbec jsem se nebránila a poprvé jsem v životě poznala dívčí milování. V ten moment jsem byla někde mimo prostor, bylo mi hezky, vnímala jsem že se točí se mnou celí svět. Pak jsem usnula.

Ráno jsem byla svěží jen mě trochu bolela hlava, asi z toho vína, to nevím. Pak jak vstala Kim to co mi řekla se zatočil se mnou celí svět… Hanko byla jsi fantastická..

nevěděla jsem ji odpovědět, jen jsem se zeptala proč. ..Ty si nepamatuješ naše milování?

Pamatuji si jen to, že jsme se líbali, že jsi mě hladila a já Tebe, ale jsem to dělala asi proto, že jsem opakovala to co Ty si mne dělala. Bylo mi dobře jen se točil se mnou svět. Smála se.

Tak teď víš jaké je dívčí milování, které mám ráda. Tech pár dní mě učila a mě se to docela líbilo. Věděla jsem ale, že to je naposled, nebo když přijedeme domů se to nesmí stát.

Exkurze byla hodně zajímavá a vše jsem si psala a vzala různé prospekty.

Po návratu domů jsem jí prosila, aby o našem milování nikdy nic neříkala. Slib dodržela.

Po třech měsících oznámila otci, že odchází do města, kde bude tančit v souboru.

Nebránil jí. Věděl, že nikdy se nesplní jeho přání.

Muži co zde dělali byli postarší pánové tak jsem měla klid. Jedině Kim táta zda neodjedu i já , když si najdu nějakého kluka. Ubezpečila jsem ho, že to se nikdy nestane. Řekla jsem mu můj příběh. Objal mě a slzy mu tekli po tváři. Kdyby žila má žena, oblíbila by si Tě jak já.

Pochopil mě a víc neříkal o vdávaní. Řekla jsem mu, že mám ráda volný život. Pan táto Vy jste má rodina, příroda, ovce hudba jsou mi vším.

Docela se nám dařilo, měli jsme dostatek odběratelů na vlnu a vše co nám ovečky dali. Nakoupili jsme stroje a vše na výrobu sýrů a různých pochutin. Peníze co jsem dostala od rodičů mého otce jsem měla dobře investované, tak jsem byla zabezpečená.

Jak jsem udělala nové výrobky měli jsme hodně odběratelů. Zvýšili jsme i stádo, abychom splnili co jsme dohodli se společnýma firmami na výrobu sýrů.

Kim jezdila domů málo, jen na Vánoce a na narozeniny otce.

Byla jsem tomu i ráda, nebo jsem pomalu zapomněla na dobu ve Švýcarsku.

Uplynuli asi tři roky, když Kim přijela domů a řekla, že se bude vdávat.

Pan otec byl rád.

Svadbu měla v městě kde působila a žila. Já hned po svatbě odjela jsem domů. I když chtěli abych tam pár dní zůstala. Necítila jsem se tam příliš dobře ve její společnosti, kterou pozvali.

Pan otec měl pochopení, věděl své, že taková společnost není pro mne.

Také jsme čekali přírůstky mladých jehňátek. Za dva dny přijel i pan otec. Žili jsme prací a byli v pohodě. Po dvou měsících nám oznámila Kim, že čeká dítě.

Pan otec byl tak šťastný, jakého jsem nikdy neviděla. Říkal, už aby to bylo a byl to kluk. Jenže jeho přání ani teď se nesplnilo, po čase oznámila Kim , že budou mít dcerku. Zesmutněl. Obejmula jsem ho a řekla… nebojte bude vše ok, jsem tady já neodejdu.

Uběhlo 5 let a Kim přijela i s dcerkou bez manžela. Pan otec se ptal, ...kde máš manžela? Kim mu s pláčem odpověděla…. Opustil nás kvůli jedné umělkyni a odcestoval do zahraničí. Já jsem nemohla dál pokračovat v souboru, musela jsem se starat o dcerku. Vše jsem prodala a jestli Ti to táta nevadí budu žít zde… Objal jí a řekl… jsi mé dítě napořád, my se o Vás postaráme… Hanka Ti pomůže a Ty zase nám.

Kim se rychle učila vše kolem výroby. Tak jsme měli víc času pro sebe, pro holku a pro zdokonalování výroby. Žili jsme jak jedna velká rodina. Kim i když někdy se stalo, že navrhovala, abychom byli víc než kamarádky, já nesouhlasila.

Věděla jsem, že pan otec by námi zavrhl. Pak to pochopila i ona. Někdy se stalo, že mi dala polibek, ale to většinu na svátek nebo na Vánoce.

Léta utíkali, pan otec nám začal slábnout a muži co dělali také odešli pro hodně let.

Nebyl problém najít nové lidi. Věděli, že peníze mají včas, a také maso jehněčí bylo

pro ně. Měli rád i skopové na gulášek, ten jsem měla také ráda.

Chovali jsme pak i prasata a každý rok jsme koupili a krávu na zabití, nebo býka aby bylo na steak, to zase zbožňovala Kim a pan táta. Malá Petra rostla jak z vody, byla z ní hezká holka, ještě štěstí, že se podala krásou po mamince.

Dobře se učila, měli jsme z ní radost. Většinu času byla s panem tátou. Už nezvládal práci. My jsme obě byli šťastné, že se mu Petra věnuje a my jsme mohli dělat svou práci.

Jednoho dne přijela starší paní a představila se jako má máma. Okamžitě jsem jí řekla aby opustila tenhle dům. Hrozně moc mě pomohl Kim táta.

...Slyšela jste paní okamžitě odejděte nebo zavolám policii, jak si to představujete přijet a požadovat se aby Vás dcera přijala. Odhodili jste jí jak hadr a teď, by jste chtěli, aby Vás brala jako matku?… Pořád říkala, ale jako dcera se musí o mne postarat, jsem stará a nemocná. To už bylo i na mně moc. Nikdy jsem na žádného člověka nezvýšila hlas, ale teď jsem vybuchla hněvem.

..Vy nejste má máma, jste jen zlí arogantní člověk co si nezaslouží pomoc... Pan táta zavolal kluky, aby vyprovodili paní z domu. … Tak mi dejte nějaké peníze slyšela jsem, že jste bohatí. Kdyby mě Kim nepodržela, asi bych jí ublížila.

… Když jste mě nechali o hladu a nutili mě dělat Vám služku, i když jsem byla malé dítě, tehdy kdo mi dal peníze…

Pak ji chlapy vyprovodili ven, jen pan táta ji hodil pár stovek s odpovědí.

… Jestli ještě někdy vejdete na náš pozemek, zdravá neodjedete….

Když se vrátil, poděkovala jsem se… Děkuji pan táto, nikdy na to nezapomenu…

Plakala jsem a nechápala jak si může člověk jak ona žádat o pomoc.

Kim si sedla vedle mě, objala mě a řekla… Neplač máš nás mi Tě neopustíme. Jsi člen naší rodiny a my Tvé. Petra mě také objala a řekla...teto koukej všichni Tě máme ráda, já nejvíc tedy i děda… Musela jsem se smát i když mi bylo do pláču. Byla tak sladká, jak to umí jen děti.

Ne ne já ji mám nejraději už hodně let. Známe se od školy odpověděla jí Kim. Petra se mě zeptala… teto řekni Ty koho máš nejraději… Já má ráda vás všechny, nedělám rozdíl, tak je to správně…

Pak jsem šla ven popovídat si s chlapy o práci. Blížil se čas střihání. Vše jsme dohodli, jeden z chlapů řekl, že zná dobrého kluka co umí hodně dobře tuhle práci.

Byl nějaký čas v cizině a dělal také na kolibě. Souhlasila jsem ať ho pozvou a také kolik bude chtít za práci.

Za dva dny přišel a dohodli jsme se. Skutečně byl profík. Ptal se zda by jsme ho nevzali, že teď právě nemá práci. Po rozhovore panem tátou jsme ho vzali.

Po čase jsme ale zjistili, že užívá drogy a je arogantní na chlapy.

Kluci si na něj stěžovali, že jak dokončili střihání jen zahálí a nic nedělá.

S Kim jsme si ho pozvali k nám. Bylo vidět, že určitě něco užil, nebo jeho aroganci neměla konce.

Nejhorší bylo ,když nás dvě pojmenoval lezbami. To už pan táta nedal vyskočil a udřel ho s hůlkou co měl, aby zvládal chodit.

Okamžitě přijeli kluci, které zavolala Petra. V ten moment jsme ukončili s ním smlouvu a vyplatili část co oddělal. Chlapy ho odvedli pryč.

Vedoucí party mu řekl, .. jestli se sem vrátíš živí neodejdeš… Tohle jsou poctivý lidi, nikdy jsme neměli problém ani ten nejmenší…

Čas utíkal a blížili se Vánoce. Vše bylo na zimu připravené. Stromek jsme jeli vybrat my dvě Kim a já. I když kluci chtěli jít s námi. Ne postarejte se které skopové budou na zabití jak pro nás tak pro Vaše rodiny.

Vedoucího parťáka jsme požádali , aby zabezpečil dostatek střev na čas kdy budeme zabíjet prasata a krávu. Věděli jsme , že se na něj můžeme spolehnout. Petra měla povinnost hlídat pana tátu.

S Kim jsme vzali pilky a jeli autem do lesa, který byl poblíž.

Bylo pár dní, když jsem si všimla, že Kim je nějak smutná. I když jsem se ptala neodpověděla. Jednou Ti to Hanko řeknu.

Teď jsme byli samotné tak jsem se jí zeptala… konečně mi řekni co se děje, je táta nemocný nebo Ty?

Její odpověď mě hodně překvapila… Hanko nikdo není nemocný, já jsem nemocná, ale ne nemocí, je to láskou k Tobě…

To mě vzalo řeč. Kim víš, že to není možné, co by řekl pan táta. Mám Tě také ráda, ale život nám to nedovolí. Víš kolik času jsem nemohla na Tebe zapomenout, byla to dlouhá doba. Anebo chceš abych odjela? Pak si najdeš kluka co Tě bude mít ráda a Petru také…

...Nééééé, nesmíš odjet to bych nedala a táta také ne. Najdeme způsob, abych Tě mohla alespoň obejmout, dát ti polibek bez toho, abych se koukala zda mě někdo neuvidí. Ani si neumíš představit jak po Tobě toužím…

Hledání stromku bylo dlouhé, jen co dopověděla, zhasla motor a líbala mě, držela kolem pasu…. Já na něco určitě přijdu jak být s Tebou v objetí. Ze všeho se mi točila hlava, vše se vrátilo, vzpomínky na Švýcarsko na chvíle, kdy mě zasvěcovala do dívčího milování.

Když jsme přijeli domů prvé co se Petra ptala … kde jste byli na te stromky, asi v zahraničí… Pan táta se smál a řekl… nech je nejspíš byli pro dárky… Byla jsem jak sníh bledá, ale po jeho odpovědi jsem se uklidnila.

...Pan táto, Vy musíte prozradit vše… Petro nesmíš hned být zvědavá na vše, to slušné holky nedělají… Všichni jsme se smály… Spadl mi kámen ze srdce… pak jsme pozvali chlapy na společnou večeři a dohodli jsme se , že přes svátky každý den se budeme starat o stádo my dvě s Kim, aby měli svátek a byli s rodinou.

Děkovali.

Kim se na mě dívala s překvapením. Pak po večeři mi řekla… myslíš,

že to zvládneme. Neboj jsou to jen dva dny, to zvládneme.

Pan táta nějak pokašlával a mě se to nelíbilo. Pan táta jste nějak pobledlí, bolí Vás něco?… Ne Hanko, jen jsem asi trochu nastydlí..

Kim okamžitě rozhodla, jdi do postele donesu Ti čaj a tabletku na horečku. Hanko prosím zkontroluj mu teplotu ja jdu udělat čaj a přinesu tabletky. Mám je v mé ložnici.

Pan táta měl zvýšenou teplotu, tak jsme zavolali lékaře pro jistotu. Přijel za chvíli. Po vyšetření nám řekl, že pan táta má zapal plic a nesmí z postele. Kdyby se necítil dobře máme volat, hned ho odvezeme do nemocnice.

Po injekci se mu ulevilo tak s námi přežil Vánoce v pohodě, ale na lůžku, které jsme udělali v místnosti kde byla večeře.. Dárečky jsme uložili před večeří pod stromek, nejraději byla Petra, dostala spoustu věcí co si přála.

Já jsem koupila pro Kim řetízek ze srdcem a kolínskou. Panu tátovi teplé boty i když teď byl upoutaný na lůžku. Dárky pro Petru jsme koupili společně s Kim.

Já byla hodně překvapená nebo Kim pro mě měla podobný dárek, jen tam byli propletené dvě srdíčka a kolínskou co jsem měla moc ráda.

Největší radost nám všem udělali chlapy s rodinami co dělali u nás. Přijeli všichni zazpívat a popřát šťastné Vánoce. Postarali se abychom nemuseli moc dělat zabezpečili dostatek krmiva pro ovce, jen doplnit kdyby bylo potřeba.

Konečně jsme jeli spát, bylo pozdě a nás čekala práce. S Petrou a panem tátou jsem se rozloučila s přáním ..dobrou noc.. Kim nařídila Petře aby jela spát, že ona bude hlídat tátu, kdyby se zhoršila teplota. Tak Petra hned poslechla vzala všechny dárky do své ložnice.

Netrvalo ani hodinu, když jsem slyšela otevírat dveře. Nejdřív jsem myslela, že asi Petra nemůže usnout, tak jde za mnou.

Na mé překvapení, ale byla to Kim…. Hanko prosím chvilinku chci být s Tebou, nebo se zblázním od touhy. Chvilinka to nebyla. Prožili jsme po dlouhé době hezké dívčí milování. Byli to mé nejhezčí Vánoce.

Nad ránem zkontrolovala tátu, vysokou teplotu neměl tak po jídle jsme se odebrali nakrmit ovce. Nebylo to nic těžké, všechno co bylo potřeba opatřili. ,Zpěvem jsme si krátili čas koledami. Do rána napadlo spoustu sněhu, tak ovce zůstali v zavřené Po svátcích chlapy přijeli a přinesli spoustu vánočního pečiva.

Petra se nevěděla dojíst, nebo my jsme měli koupené ne domácí.

Rozhodla jsem se že se musím naučit péct vánoční cukroví. Petra řekla... i já se připojím, bude nám pak veselo…

Pan táta už neměl teplotu tak na silvestra, chtěl být chvíli s námi. Vyzkoušel si boty a objal mě,… Haničko milá jsou mi akorát a jsou teploučké… Dala jsem mu polibek a přála at si je přes zimu užije.

Petra si užívala dárky, tak víc byla ve své ložnici, jediné co říkala jak se pochlubí ve škole co vše dostala.. Na silvestra jsme zapálili světlice co nám sehnali chlapy. Všichni jsme si užívali konec roku, jen pan táta byl nerovní nemohl ještě popít svařák, co měl tak rád.

Kim si vždy našla čas a příležitost jak za mnou přijet. Tak uběhli svátky a zase začal koloběh práce jak pokaždé.

Při práci jsme nevnímali čas a blížili se Velikonoce. Ale vše jsme zvládli. Lidi co u nás dělali byli rádi, že mají stálou práci.

Na den , před prvním májem, nezapomenu nikdy. Pan táta si nedal říct, že stavění máje už není pro něj, ale neposlechl. Byl to osudní den. Při stavění padl strom a jeho zranění bylo hodně těžké. Po třech dnech nám odešel navždy.

Nastalo těžké období, všude jsme ho viděli. Smlouvy jsme krátili na určitý čas., ale ubezpečili jsme chlapy , že o práci se nemusí bát.

Po čase se vše dostalo do normálních kolejí.

Noční návštěvy Kim byli častější, ale vždy tak, aby nikdo nezjistil, že jsme partnerky. Když nás zvolali na závěť, byla jsem překvapená, nebo půlka majetku byla napsaná na mě. Kim neměla problém se závěti nebo věděla, že jí nikdy neopustím a také že nikdy neprodám svůj podíl.

Petra nám vyrostla na hezkou holku. Jednou jak jsme v neděli seděli po obědě a popíjeli kávu a čaj Petra řekla co jsme já i Kim nečekali.

Vy dvě, Vám není smutno spávat samotné? Máte spoustu let a určitě by jste si měli co po večeřích povídat. Jste takové mé dvě mámy a já za chvíli odjedu na internát, bylo by Vám líp jak být samotné.

Obě jsme ztratili řeč. Jsme naučené takhle žít, jsme jak sestry, ještě by nás lidi pomlouvali. ...Jaké lidi co to povídáš maminko, chlapy mají svůj barák a zde jste samotné… Ani tehdy jsme nedali znát, že spolu tajně žijeme. Když pak odjela studovat do vzdáleného města a bydlela na kolejích, jsme bydleli společně.

Měli jsme radost, když Petra skončila studium s vyznamenáním. Vystudovala obor jak my dvě a tak pokračování rodu bylo zabezpečené. Našla si přítele a přijeli k nám pracovat i dvě její kamarádky ze studia. Odevzdávali jsme jím naše zkušenosti, aby uměli co nejlíp vytvářet ten nejlepší ovčí sýr a výrobky z něj.

Na promoci nám poděkovala, za nádherné dětství a za vše co jsme jí obětovali.

Tak to, že jsme Kim a já byli víc jak kamarádky zůstalo naše tajemství do konce našeho žití.