Maminka

Maminka.

 Autor. MarieG

Vzpomínám na časy, kdy jsi mi hračky ukládala ,
spala jsem, jen když jsem slyšela tlukot Tvého srdíčka.
Vzpomínám na naše krásné procházky městem po nocích,
držela jsem Tě silně za ruku a pohled tichý ve hvězdách.

Pamatuji jsi jako dnes, když za zlé, nedostala jsem na noc pusu,
vím že jsi mě tým chtěla dostat k lepším výsledkům,
v paměti mám těžké časy, časy které hodně boleli,
odtrpěli jsme si spolu věci, za které jsme sami nemohli.

Jsi moje maminka, a ja Tě celým srdcem miluji,
jsi žena ,která při mne stála, vytáhla mě z hlubiny,
děkuji Bohu, každý den za to, že Tě můžu mít
ať se stane cokoliv my budeme při sobě stát.

Vítr nás odval daleko, a stále jsi mi tak blízka,

peklem jsme si prošli, aby se nám mohlo nebe blýskat,
pokaždé jsem v Tobě mohla hledat svoji útěchu,
slzy zaplavovali nám oči, dnes kráčíme oproti úspěchu.


Odpusť všechny mé slova , které ranili Tvou dušičku,
já odpustit Ti nemám co, jsem hrdá na svou maminku,
nikdy jsi mě v ničem nezklamala a já si vážím že jsi tu,
děkuji za vše co jsi nám dala, děkuji za Tvou obetu.

Dnes, když píšu, tyhle slova už nejsi, jsi na věčným odpočinku.

Jak moc bych Ti říct chtěla, jak hrozně mi chybíš, 

Tvůj hlas měla jsi tak nádherný a písničky co jsi si zpívala při vaření,

 to vše mi maminko chybí. Svou básní chci Ti poděkovat a

 pozdrav ať do nebe letí, od Tvých dětí.