Krmení hladové duše.

 Hladové duše.

Autor. MarieG

Stojící na hoře při pohledu na slunce,
svět se zdá tak malý a vzdálený,
myslet na osobu, kterou jsem se stal
autentická duše, pravdivá a neodolná.

Horský vzduch je vlhký a studený
pohlazení mých vnitřních smyslů.
S rukama tak měkkými a rty tak odvážnými
projíždím mou tvrdou obranou.

Pohled z výšky
drama se odehrává před mýma očima.
Moje jediné myšlenky jsou laskavost a láska
jak slunce naplňuje jasně modrou oblohu,
drží prostor pro ty, kteří to potřebují.

Je můj nově nalezený každodenní úkol,
laskavost soucit a láska ke krmení.
Hladové duše příliš bolí, než aby se zeptaly,
vlídné slovo sem, jemný úsměv tam.

Vyléčí zraněnou duši,
milující slovo, projev péče.
Opraví to, co je rozbité, a udělá ji celou.