Hra osudu.

Autor.MarieG

 Hra osudu.

Příběh člověka, s kterým si příroda, spíš osud tvrdě zahrál. Když se narodil, lékaři nedovedli určit pohlaví, tak rodičům navrhli , aby dítě časem dali udělat operaci, kde se rozhodně zda je kluk nebo holka. Jeho pohlavní nebylo vyvinuté ani klučičí ani holky. Doba byla zlá, operace hrozně náročná hlavně finančně, tak rozhodli se pro mužské jméno a věřili, že časem se vyvine jako kluk. Jejích touha byla mít kluka, tak mu dali jméno Simon.

Od dětství byl posuzován jak okolím tak dětmi v jeho věku. Navždy mu zůstalo v registry neurčité pohlaví. Vyrostl z něho docela hezký kluk, ale tělesně byl do půl pasu muž a od půl pasu žena. Cítil se holka nebo všechno měl jako žena, měsíčky a taky možnost být matkou. V době, když poprvé dostal měsíčky, byl lékařem potvrzeno pohlaví žena. No problém byl, že vrchní část těla byla mužská ochlupení, žádné prsa i růst vlasu časem se projevilo jak muži. Jeho zájem ale spočíval, že se mu víc líbili muži. Proto byl hodně smutný, když slyšel slůvko… To je gay…. Nikdo však neznal příčinu, proč se mu líbili kluci a ne holky.

Problém byl i když onemocněl a musel být hospitalizován. Jeho vzhled čím dál byl mužský a denně se musel holit, hodně zarůstal. Tak většinu byl na mužským oddělení. Žádný pacient neměl ponětí, že je pohlavně žena a bylo to striktně zakázané říct. On byl rád, být ve společnosti s muži.

Jediné co muži nechápali proč pořád jde na toalety a když je potřeba se jít vymočit berou ho na toalety a nedávali mu umělou lahev.

Někdy ho ponižovali, že má malý penis tak musí na WC.

Pro něj to bylo období neskutečně těžké. Těšil se návratu domu, tam nacházel klid.

Dokud žili rodiče zvládal to v pohodě, pak ale samota ho ubíjela čím dál víc.

Doma v čase měsíček jeho oblečení bylo ženské, sukýnka a zástěra. V tom čase převládala část ženská.

Když dospěl našel si práci na železnici. Dělal průvodčího a měl tu práci ráda, byl mezi lidmi co neměli tušení kdo vlastně je. Každý ho považoval za kluka.

Uběhlo pár let, byl na návštěvě u spolupracovnice, slavila výročí narozenin.

Její manžel po užití víc alkoholu, ale prozradil její identitu. Cítil se hrozně, všichni na něho koukali jak na nestvůru. Jejích pohledy ho ubíjeli, tak oznámil kámošce, že jde raději domů, že už nedokáže u ní být.

Na oslavě byl kluk co pořád koukal na něho a když uslyšel, že jde domů, navrhl, že ho doprovodí domů. Cestou si povídali o svých životech. Kluk se přiznal že je gay, ale že s ním by dokázal žít, mít ho za přítele.

Po čase se k Simonovi nastěhoval. Netrvalo dlouhou dobu a začali spolu žít jak muž a žena. Ani né po měsíci musel k lékaři, že nějak nemá měsíčky a je mu dost blbě. Pořád věřil, že je jen nachlazený, ale lékař mu oznámil...Simon jsi těhotný….

Když přijel domů a oznámil to příteli, nebyl dva krát šťastný, ale že lepší by bylo aby si to dal vzít. Jenže Simon s tím nesouhlasil a rozhodl se , že si vychová dítě sám.

Přítel ale ani ne po měsíci se odstěhoval, že on nemá zájem se stát otcem dítěte člověku co je na pohled jako muž.

Simon byl asi 4 měsíce těhotný, když se mu stal úraz, spadl ze schodu co vedli do pivnice, námraza udělala své. Krvácení nepřestávalo, musel do nemocnice ale dítě se nedalo udržet, ztráta krvi byla velká.

Když se probudil, lékař mu oznámil, že těhotenství se muselo přerušit ze zdravotních důvodu.

Smutek a pláč nad ztrátou človíčka na kterého se tak těšil. Když se to dozvěděl bývalí přítel, navrhl mu, že by se vrátil, ale Simon nechtěl o tom ani slyšet.

Bydlela jsem pár vchodů od něho a pozval mě na oslavu narozenin. Jeho kamarádka mu řekla, ...Nikola je fantastický člověk, nezajímají ji pomluvy, je sportovec celou svou duši a nádherně zpívá, je to má nej kamarádka.

Pozvání jsem přijala. Má kamarádka mi nikdy neřekla o Simonovi nic, tak jsem ho brala jako muže, jen jsem se divila proč mu říká Simča. To oslovení mi bylo ženské.

Kámoška nedopatřením ho polila vínem. Šel se převléknout.

Já pomalu ztratila hlas, nebo přišel v ženském oblečení.

Myslela jsem, že ten alkohol co popíjeli udělal své. Pouštěli jsme si písničky co jsme měli ráda všichni a jako duo se Simonem jsme zpívali. Ne jen jeho přátelům se líbilo jak jsme spolu zpívali, ale div se světě i mě. Navrhla jsem mu… Pojď Simon zatančím si s mužským, když jsi pozval jen ženy…

Obrovský smích nastal. Nechápala jsem proč.

Pak mi Simon řekl… Máš smůlu Nikola, jsem to co Ty…

Nechápala jsem to, dokud si nezvedl sukni a neuviděla jsem nohavičky co nosí holky. ...Pak mi řekl… Doufám,že nebudu muset ukázat to co máš pod pasem i Ty!

Cítila jsem se hodně blbě a vyčítala jsem kamarádce, že mi to neřekla.

No na zábavě to neuškodilo. Byla to super holčicí oslava.

Simon se stal můj fantastický kamarád. Jeho slova slyším pořád… S Tebou je hezký svět, cítím se jako člověk, ne jako zrůda. Osud mi dal těžký způsob života…

Já jsem mu řekla… Koukej jak jsme nádherný pár. Ty vypadáš jako muž, tak nás berou jako partnery…. Pokaždé se smál. ...Víš Nikola to se mi moc líbí, můžu Tě držet pod paží, dát Ti pusu na líc, abychom se neztrapnili před lidmi. Vždy jsem chodili do města kde ho lidi neznali.

Naučil se milovat přírodu a tak o nádherné chvíle, když jsme měli oba volno.

Naše přátelství trvalo dlouhé léta, Pokaždé děkoval. Mé slova byli.

... Nikdy se nepovyšuj nad lidi, nikdy nevíš jak můžeš dopadnout. Ži tak, abys se nikdy nestyděl za sebe, měj ráda vše živé. A hlavně přej a bude Ti přáno.

Pak jsem se přestěhovala, mé povolání to vyžadovalo. Jeho dopis, který mi poslal, mě potěšil, našel si partnerku podobnou jemu jen v jiným životním osudem… Hore byla nádherná žena a od pasu dolů muž.

Tímhle příběhem chci říct, osud se někdy zahraje neskutečně zle z člověkem.

Stejné to prožívají lidi Gender anebo jinými nepochopitelnýma jak se říká úchylkami.

Věci jako lidi L, Gay a jiné nejsou nemoci, ale genetické chyby. Proto nikdy se nesmějte, neodsuzujte nebo nevíte , kdy můžete mít v rodině podobného člověka.

Co na závěr příběhu……Žij šťastně Simon společně s partnerkou.