Budu Tě navždy chránit.

Autor. Marie G. spisovatel

Budu Tě navždy chránit.

Milostný příběh dvou holek - 1. část

"Anglie- Lincoln…"

V tomhle městě žije dívka jménem Ornelie. Je dcerou rodiny co ve městě vlastní několik společností také v různých městech po celém Anglii.
Ve své zemi je uznávanou modelkou s extrovertní osobností. Má ráda stejné pohlaví. Při výběru přítelkyně nebo milenky je však velmi opatrná.
Ornelie má krásnou tvář a vytříbenou postavu, díky čemuž po ní touží všichni, muži i ženy. Díky své rozlišovací povaze a skutečnosti, že se snadno nezamiluje, jsou ti, kdo ji obdivují, ještě více zaujati.
Má čtyři nejlepší kamarádky:
Jeny, Rebeccu, Ptricii a Sonju.
Jsou kamarádkami už od vysoké školy a jejich přátelství se jen posílilo.
Sonja pracuje v jedné z velkých bank ve městě, zatímco Rebecca pracuje v jedné ze společností Ornelie otce a Patricie pracuje ve firmě svého otce.
Momentálně jsou v baru a slaví narozeniny Sonji přítele. James je Sonjin přítel, William je Rebekyn přítel a Hans je Patricii přítel. Ornelie je jediná, kdo nemá přítele, a všichni muži jsou také přátelé.
Oslavují narozeniny přítele s velkolepou slávou, za přítomnosti všech svých přátel a obchodních partnerů.
„Zlato, proč je Ornelie stále svobodná?“ zeptali se kluci.
„Nevím, zlato. Je jen velmi vybíravá,“ odpověděla Patricie
„Ale je krásná, zlato,“ řekl James.
„Ach, ty jsi takový flirtovník! Zasáhneš mou kamarádku? Snažíš se flirtovat s mou kamarádkou?“ zvolala Sonja
„Ne, zlato, jen to říkám,“ odpověděl James.
Sonja trucovitě špulila rty, protože James často flirtuje s jinými ženami. Sonja s ním ale zůstává, protože James je syn kamarádky její matky.
Pak se Sonja vrátila ke své skupině dívek a James ke své skupině kluků.
„Kluci, podívejte se na Ornelii; její postava je čím dál lepší,“ řekl William.
„Kdybych neměl Sonju už bych si po Ornelii šel; je tak svůdná,“ řekl James.
„Proč se k ní nezkusíš přiblížit? Máš všechno; určitě bude mít zájem,“ navrhl Hans.
„To je dobrý nápad. Jen tak pro trochu zábavy, hahaha,“ odpověděl James.
Na druhé straně si Ornelie a její přátelé užívali hudbu od DJ a alkoholické nápoje.
„Ornelie, moc nepij; zítra máš focení brzy ráno,“ připomněla jí Rebecca.
„Ano, vím. Moc toho nevypiju,“ odpověděla Ornelie.
„Ornelie, proč se cítíš tak dobře, když jsi single? Najdi si přítele,“ řekla Patricie.
„Co to děláš? Hahaha, randění je taková ztráta času, víš?“ odsekla Ornelie.
„Ale Ornelie, s přítelem, když budeš mít někoho, ten se o Tebe postará, a nebudeš sama, když budeme mít hodně práce.
Můžeš jít ven nebo ti přítel dělá společnost,“ řekla Patricie.
„Takže ti vadí, když Tě požádám, abychom jste se se mnou sešli?“ odpověděl Ornelie.
„Tak to není, Ornelie.
Jsme v pohodě, když nejsme zaneprázdněni... Jen se cítím špatně, když jsme zaneprázdněni a Ty nemáš nikoho, kdo by Tě doprovodil,“ řekla Rebecca.
„Nebojte se, baví mě být takhle,“ odpověděl Ornelie.
„Dobře, ale nezůstávej sama moc dlouho..

Nemůžeš být sama věčně,“ řekl Haris
„Ano, ano… správně. Prominte chci na záchod,“ řekla Ornelie.
Pak Ornelie šla na záchod sama, ale na druhé straně James viděl, jak Ornelie jde na záchod, a následoval ji…
A když byli na záchodě, James chytil Ornelii za ruku…
„Hej, Jamesi, co chceš?“ řekla Ornelie.
„Uklidni se, nic ti neudělám,“ řekl James.
„Pusť mi ruku, Jamesi. Sonja by to mohla vidět a zase špatně pochopit,“ řekla Ornelie.
„Sonja to neuvidí, uklidni se. Jo, dnes večer vypadáš tak krásně, Ornelie,“ řekl James.
Orneliie se při Jamesových slovech trochu necítila dobře a její výraz v obličeji jasně vyjadřoval nepohodlí.
„Děkuji, ale pusť mi ruku, Jamesi, bolí mě to,“ řekla.
„Pustím Tě, ale chceš být moje přítelkyně? Slibuji, že tě udělám šťastnější než Sonju.
„Všechno, co budeš chtít, ti určitě splním a koupím,“ řekl James.
„Zbláznil ses? Už máš přítelkyni, Jamesi, a taky Tě nemám rád. Pusť mě, už,“ .No a co? Je fajn mít dvě přítelkyně, že?“ zeptal se James.
„Co tím myslíš, co? Chceš ublížit mé kamarádce?“ řekla Ornelie.
„Přísahám, že pokaždé, když Tě vidím, mi něco v kalhotách ztvrdne, víš?“ řekl James.
Ornelie vrazila Jamesovi silnou facku.
„Ty bláznivý parchante!“ řekla, násilím vytrhla ruku z Jamesova sevření a pak nechala Jamese na toaletě.
James se vrátil ke svým přátelům a držel se za tvář, protože ho Ornelii facka bolela.
„Sakra, na rovinu, odmítla, taky jsem dostal facku,“ řekl James.
„Cože? Jamese odmítli? Hahahaha,“ řekl Hans.
James praštil Hanse do hlavy.
„Poslouchej, musím se té holce pomstít. Zastavme ji cestou domů, co říkáš?“ zeptal se James.
„Neblázni,“ řekl William.
„Pomůžete mi, nebo ne? Nebudu si užívat její tělo sám, uklidni se.“

„Všichni si dejte šanci,“ řekl James.
„Tak pojďme, ta holka je fakt svůdná,“ řekl James, který je fakt zvrhlík.
Potom akce skončila a noc se prodlužovala.
Je 1:00 ráno, všichni odešli z baru. Ornelie jela svým vlastním autem a její kamarádky s Rebeccy...
Ornelie jela svým Ferrari a jela směrem k domu...
Cesta byla velmi tichá, protože byla už pozdní noc.
Pustila si v autě hudbu, aby nebylo moc ticho…

Liana jela cestou z kanceláře, protože měla něco dodělat, se vracela domů.
Je policistkou, ale také bodyguardkou pro VIP ve městě.
Její rodiče jsou nejbohatšími podnikateli v Lincolnu, ale ona odmítla pokračovat v otcově firmě, kvůli svému dětství se rozhodla stát se policistkou a bodyguardkou...
Liana jela na motorce, protože má motorky opravdu ráda.
Když byla na silnici, uviděla, jak kolem ní projíždí bílé Ferrari, následované několika sportovními vozy ve vysoké rychlosti...
„Ti arogantní lidé. Řídí auta, jak se jim zlíbí,“ řekla Liana pro sebe.
Ornelie stále klidně řídila své auto, ale aniž by si to uvědomovala, že za ní jelo několik aut...
Pak Jamesovo auto zablokovalo a zastavilo před Ornelii autem... Ornelie prudce zabrzdila...
„Co to sakra je?“ zeptala se rozzlobeně.
Pak James vystoupil z auta, stejně jako jeho přátelé...
„Vypadni, Ornie,“ řekl James...
„Jamesi... co to je?“ zeptala se Ornie.
Pak vystoupila z auta a přiblížila se k nim.
„Proč mě blokujete?“ zeptala se .
Pak k ní přistoupili Jamesovi přátelé a drželi ji... Ornelie byla zmatená a vyděšená tím, co dělali...
„Co to je?“ „Pusť mě!“ řekla Ornelie.
„Nepustím Tě. Zlomila jsi mi srdce,“ řekl James.
„Co tím myslíš, co?“ řekla Ornie.
„Vůbec žádný význam. Pojďme se dnes večer bavit, no tak,“ řekl James se zlým úsměvem.
„Vy jste blázni!“ řekla.
„No tak, Ornie, už dlouho se nám sbíhají sliny, když vidíme Tvé sexy tělo. „No tak, pojďme se bavit, garantuji ti, že dnes večer budeš spokojená,“ řekl Haris.
„Vezmi si ji,“ řekl James a násilím vzali Ornelii.

Ale když ji brali, projela kolem Liana,uviděla ženu, kterou táhlo několik mužů.
„To je to auto, co projelo kolem.“ „A proč tu ženu vlečou?“ proběhlo ji hlavou.

Liana viděla, že žena, pláče a snaží se mužům vymanit.
Hned se rozhodla slézt z motorky, zastavila je.
„Hej, zastavte se!“ řekla Liana.
„Páni, jsou dvě, klidně je všechny vezměte, lidi,“ řekl William.
„Pomozte... pomozte mi,“ řekla Ornelie Liane.
Pak, když se dva Jamesovi přátelé chystali Lianu chytit, Liana se bránila...
Bum! Úder pěstí do obličeje jednoho z Jamesových přátel.
„Sakra,“ řekl William.
Pak se William bránil, ale Liana se ubránila svými bojovými uměními, tak je snadno porazila.
James viděl, jak se jeho dva přátelé zhroutili, a pak také zaútočil na Lianu.
„Jak můžete prohrát jen s jednou ženou,“ řekl James.
Písk.....
Nůž vyletěl a zasáhl Lianu do ruky.
„Sakra, jak mě mohl trefit.“
Nééé... Liana zmlátila Jamese a jednoho z jeho přátel. Pak se zhroutili, ale když se James chystal vstát, pak ho znovu udeřila, dokud nebyli zranění, slabí a neschopní se bránit.
„Jsi v pořádku?“ zeptala se Liana Ornelii, která seděla strachy.
„Děkuji, jsem v pořádku,“ odpověděla .
„Moc se bojíš, pojď, odvezu Tě domů,“ řekla jí sedni si na motorku.
Odjeli trochu spěchem, protože Liana myslela, že je muži pronásledují. Nebylo to proto, že by se bála čelit jim, ale s tak velkým počtem by s nimi mohla prohrát...
Den se blížil, noc se zchladila. Liana se podívala do zpětného zrcátka a Ornelie se zdála být promrzlá. Zastavila motorku. Ornelie nechápala, proč Liana zastavila motorku. Pak Liana slezla z motorky a svlékla si bundu.
„Na obleč se. „Tohle, bude ti zima, když si nevezmeš bundu,“ řekla jí.
Ornelie si bundu beze slova vzala...
Poté pokračovali v cestě.
Ornelii dům byl od místa činu velmi daleko, cesta trvala několik hodin...
Když dorazila k Ornii domu, okamžitě zastavila motorku... a Ornie z ní vystoupila.
„Děkuji za pomoc,“ řekla.
„Ano. Někdo ti později přiveze auto. Pokud je to vše, tak odcházím,“ řekla Liana.
„Počkej. Tady máš bundu.“

Liana si vzala bundu, viděla, že Ornii dům je velmi nádherný, a pomyslela si, že možná není dítětem jen tak kohokoli...
Ornie vešla do domu po špičkách, aby se lidé v domě neprobudili.
Protože má velmi majetnické rodiče.
Když stoupala po schodech, překvapilo jí rozsvícení světel a hlas jejího otce, který volal Ornelii jméno...
„Ornelie...“ řekl táta .
„Eh, tati. Ještě nespíš?“ zeptala se, přistoupila k němu a položila ruku na otcovu paži.
„Kolik je hodin, proč se tak pozdě vracíš domů? Co je to za focení, že jdeš tak pozdě?“ odpověděl táta .
„Tati, Ornelie je už velká, takže je v pořádku, když se vrací domů pozdě,“ řekla Natasha.
„ Táta to nechce vědět, hlavně že se vrátíš domů takhle pozdě, přestaň být modelkou a pomáhej ve firmě,“ řekl táta .
„Tátovi se to nelíbí, řekla Natasha. Jsi taková divoká, chodíš domů pozdě.“
„Někdy až ráno. Pro dívku jako Ty to není dobré, zvlášť když to zjistí reportéři,“ řekl táta.
„Dobře, už to neudělám, tati,“ odpověděl Ornelie.
„Prostě takhle. Dám ti bodyguarda, abys už nemohla dělat, co chceš, a mohla ses včas vrátit domů,“ řekl táta .
„Ach, co to je, tati, nechci, nechci mít bodyguarda,“ odpověděla Ornelie.
Pak z druhého patra sestupovala po schodech matka.
„Co se děje, děláš takhle pozdě pomalu do rána?“ zeptala se maminka.
„Mami, proč bych se měla nechat doprovázet bodyguardem? Je to jako být dítětem vládního úředníka,“ odpověděl Ormita.
„Mami, pomoz mi,“ prosila Ormita.
„Jestli jde o tohle, promiň drahoušku, maminka ti pomoct nemůže,“ řekla a pak ji také opustila...
Ormita odešla do svého pokoje a dupala nohama, protože ji štvalo, co její otec dělá Nataši…

Mezitím Liana, která právě dorazila domu, přivítaly ji její dvě kamarádky, Kim a Brenda...
Bydlely u Liany, protože je požádala, aby nebyla sama ve velkém domě.
Liana nebydlí s rodiči, protože prvním důvodem je, že odmítali , aby se stala policistkou. Také chtěli aby pomáhala v jejích společnosti.
Protože ji k tomu otec nutil, Liana nakonec odešla z domova a snažila se být nezávislá, aby se uživila...
„Proč jsi přišla domů tak pozdě, Liana? Je v kanceláři nějaký problém?“ zeptala se Kim.
„Nic,“ odpověděla a svlékla si bundu.
„Proč ti krvácí ruka?“ zeptala se Kim.
„Předtím jsem pomáhala dívce, kterou chtěli nějací chlapi unést.
Ale nakonec jsem se řízla nožem,“ řekla.
„Proč jsi nám nezavolala? Mohli jsme přijít,“ řekla Kim.
„Ach, jako bys vlastně přišla, celou dobu jsi spala,“ řekla Brenda.
„Už jsem vzhůru,“ odpověděla.
„Jo, vzhůru, protože máš hlad,“ odpověděla Brenda.
„Dobře, dobře, proč se hádáte? Dobře, chci si odpočinout,“ řekla Liana pak odešla s Kim a Brendou do svého pokoje...
V pokoji si Liana okamžitě lehla, protože byla docela unavená... pak si vzpomněla na tu ženu z dřívějška, jako by ji už viděla, ale nevěděla kde...

Následující den byla Liana připravená jít do kanceláře, ale tentokrát ne pracovat jako policistka, ale začít pracovat jako bodyguardka.
Ráno odjela na motorce...
Poměrně hustý provoz pro ní nebyl překážkou.
Celou tu dobu tvrdě pracovala o své vlastní živobytí bez pomoci rodičů, což je skutečně velmi obtížné.
Proto je člověk, který nerad utrácí.

Shromáždili se všichni, zejména Nena, Liany nejbližší kamarádka v kanceláři...
Liana a Nena se spřátelily během policejního vzdělávání a jejich přátelství je nyní velmi blízké.
„Liana, myslela jsem, že dnes nepřijdeš,“ zeptala se Nena.
„Vzpomněla jsem si.
Šéf mě požádal, abych přišla, ale já jsem nepřišla, protože jsem se chtěla zúčastnit otevření kavárny mé kamarádky.“
„Slyšela jsem, že jsi dostala nabídku od rodiny Smith, Liana?“ zeptala se Nena.
„Aha, o tom jsem nevěděla,“ odpověděla.
„Ano, rodina Smith si přála jednu ženskou bodyguardku a shodou okolností jsi jediná volná, takže tě šéf přidělí,“ řekla Nena.
„Víš, co musím hlídat? Pana Smithe nebo jeho ženu?“ zeptala se Liana.
„Slyšela jsem, že budeš hlídat jejich dítě, které pracuje jako modelka,“ odpověděla Nena.
„To je jednoduché,“ řekla Liana.
„Haha, ale taky jsem slyšela, že ten člověk je tvrdohlavý a rozmazlený,“ řekla Nena.
„Zvládnu to,“ odpověděla Liana sebevědomě.
„Liana, pojď hned do mé kanceláře,“ řekl šéf, majitel firmy bodyguardů.
Pak se Liana rozloučila s Nenou a šla do kanceláře svého šéfa... Stále nevěděla, o čem jí šéf bude mluvit nebo co jí řekne...
„Liana, budeš hlídat děti jednoho z nejbohatších lidí v tomto městě. Chci, abys byla připravená a dobře pracovala,“ řekl šéf.
„Ano, pane,“ řekla Liana.
„Dobře, Liana, jdi na tuto adresu, pak se setkej s panem Smithem a můžete probrat svou práci,“ řekl.

„Dobře. Pokud je to vše, tak odcházím,“ řekla a pak opustila společnost.
Liana jela rychle na své oblíbené motorce, protože její šéf řekl, že pan Smith nemá rád lidi, kteří nepřicházejí včas.
Za krátce byla u domu, stiskla zvonek u dveří. Po chvíli přišla služka a zeptala se, s kým se chce setkat.
Liana řekla, že se chce setkat s panem Smithem.
Služka však řekla, že se nejdříve musí domluvit schůzka, ale jak ji dala svou jmenovku jako důstojnice osobního strážce služka jí dovolila vstoupit.
Liana byl dům povědomě. Už tu byla, ale zapomněla kdy, je skutečně člověk, který snadno zapomíná, a dokonce si nepamatuje ani blízkou budoucnost. Čekala ve velmi nádherném obývacím pokoji a rozhlížela se po místnosti. Je pravda, že pan Smith není jen tak někdo...
„Dobrý den,“ řekl pan Smith který je otcem Ornelie Smith.
„Dobrý den, pane,“ řekla Liana.
„Vy jste ta, která byla pověřen hlídáním mého dítěte?“ zeptal se..
„Správně, pane, jak mám začít hlídat a kdy?“ zeptala se Liana.
„Zítra, odpověděl pan Smith.
„Dobře, pane, můžu, jsem připravená,“ řekla Liana.
„Dobře, můžete jít domů a vzít si auto, které jsem připravil, a zítra můžete přijít na tuto adresu,“ řekl pan Smith a uvedl adresu agentury, kde Ornelie pracuje.
„Dobře, pokud je to vše, vezmu si dovolenou, bylo by v pořádku, kdybych tu nechala motorku?“ zeptala se Liana.
Pan Smith přikývl. Liana opustila velký dům... autem, které jí dal pan Smith.