Budu hrdina..

Autor. Marie G

Budu hrdina.

Byl krásný den, už ve snu jsem se viděl jak mě oslavují. Už mě nebavilo hrát se na vojína jen na telefonu, zničit vše co mi v cestě za úspěchem stojí. Chci zažít jak je to cítit krev, zabít lidi, které ale neznám.

Hned po jídle vybral jsem se přihlásit se na vojnu v cizí zemi. Budu mít peníze, když se domů vrátím. Tak sbalil jsem pár věcí, napsal rodičům, že do války jdu pomáhat osvobodit cizí krajinu. Když já do krajiny kde válka byla, cítil jsem, že budu prospěšný a vše se mi splní, že budu hrdinou ve své vlasti. Pak mi dali zbraň skutečnou ne jen na mobile a rozkaz zněl.. do první linie... Ve spisu napsané... bez návratu. 

Bylo nás tam pár z různých zemí, moc jsme toho nenamluvili. každý byl rád, když mohl si na chvíli zdřímnout.

Když poprvé zabil jsem člověka, cítil jsem se silný, čárky do notesu jsem psal.

Jenže nepochopil jsem, že hra se smrtí je, kde málo kdo nad ní zvítězí.

Neuplynul ani měsíc, někdy jsem psal čárky i za všechny, za společnou akci. hrozně se mi ten den chtělo spát, možná i ta krutá zima mě vyčerpávala. Jídla bylo málo a klad se hlásil, jenže nebylo co do úst dát.

Najednou už pamatuji jen silný výbuch. Hlavou mi přemítlo se, už nepohladím matce ruku, že nepoděkuji otci za vše co mi dal. Jen krutá bolest a slabost jsem cítil. Vše celý můj život se přemítl ve vteřině, pak už jen tma.

Nevím kolik dní jsem byl v polní nemocnici, když jsem se probudil slyšel jsem... tenhle už končí, nemá to smysl pokračovat. Bez noh je nanic, zbytečně místo bere těm co ještě bojovat mohou... Chtěl jsem říct, vždyť já Vás slyším. Odnesli mě do vedlejšího stanu, kde takových bylo víc. Viděl jsem jen v mlze, že žádné ošetření lidi zde nebylo.

Když kluk od vedle odešel navždy, ještě jsem slyšel...hodit ho do jámy k ostatním.. Tehdy jsem pochopil, že hrdina nebudu.

Se smrtí jsem hru prohrál.

Tam v dálce, matka denně prosí boha, také andělé, aby ochránili jejího syna. Neví, že syn už není, že nebude mít kde položit květy. Až po delší době list dostala. Váš syn padl v boji, hrdinou bude v naší zemi.

Zabolelo srdce matky, poprvé v očích otce objevili se slzy. Proč obětovat život chtěl za cizí zemi. Lidi, který měli chránit svou vlast zde popíjejí, vyhrůžky pro náš národ hlásí. Lid dře, aby bylo pro stát, ale ten ohled na svůj národ nemá. Sliby to umí, národ je slepý a pořád věří. Jen člověk co v srdci úctu má k vlasti ví, že vrátit zpátky pokoj a mír je nenávratně pryč.