můj blog

Když nemoc brání ti jít ven Autor. MarieG spisovatel Hvězda. Stojíš u okna a slzy kropí Tvou tvář, je čas, který máš tak ráda, sněhové vločky pokrývají zem, no nemoc Ti brání jít ven. Miluješ procházky nocí kdy sníh pokryje zem. Když cítíš sníh každým krokem. Na oblohu se koukáš, žádná hvězdička tam není, ta co přítele Ti v noci dělá. No v tu chvíli snad zázrak se stal, najednou hvězdička rozjasnila Tvou tvář. Jak kdyby řekla... pojď… Celý článek ›

Byla nádherná zima Autor Marie G spisovatel Můstek přes řeku. Byla nádherná bílá zima, stromy mrazem malované, Ty kolem pasu držel jsi mě, sladké slova říkal jsi mi. Ja milovala tyhle chvíle, tvůj hlas slyšelo i mé srdce, ja šťastná byla, zima mi vůbec nevadila. Chtěla jsem, aby chvíle naše nekončila, Cestička přes řeku, byla však krátká jak naše poznání. Ty odjel jsi, pak jen krátká slova napsal jsi, promiň no nejsi ta pravá, jsi z chudé… Celý článek ›

Za malou chvíli Autor. Marie G spisovatel Vánoční čas. Za malou chvíli, máme zde ten nádherný čas,který je tak krátký,dva dny jsou chvíle krásné.Lidi vědí být milí,pozorní a laskavý, škoda, že jen tak malou chvíli.Objetí je ze srdce,obětí co pohladí duši, cítit tikot srdce.Chvíle, na které se snad každý těší,na chvíle s rodinou, s přáteli ale také na společnéusednutí u svátečního stolu.Nejsou to už chvíle, co zažili jsme před léty, sníh,… Celý článek ›

snaď štěstí najde. Autor Marie G spisovatel Obyčejný člověk. Takové obyčejná slova, které pro Tebe skládá, pro výjimečnou dívku jako jsi ty. Od obyčejného člověka. Možná toho nemá moc čím se chlubit, Nemá žádné diamanty, které září. Nemá limuzíny, které by Tě odvezly tam, kde by Tě chtěl vzít. Má jen čistou duši a laskavé srdce, písničku nebo báseň, kterou by pro Tebe složil, Vím jsi výjimečná holka, u které moc šanci nemá, ale i… Celý článek ›

Nejhezčí vůně světa Autor. MarieG spisovatel Vůně – dar nejvzácnější. Když přišlo jsi na svět, já matkou se stala. poprvé Tvou vůni jsem ucítila. Hezčí na světě není, tu matka zná i když spoustu let budeš mít. Ta vůně, když polibky na Tvé malinkaté tělo ja ucítila v paměti je navždy. I když budeš mít 1,10,20,50, Tvá vůně se neztratí. Při Tvém objetí srdce radostí poskočí, mé milované dítě. Necítí to jen matka, cítí to i táta,… Celý článek ›

Víra v srdci Autor. MarieG spisovatel Víra. Byl nádherný podzimní čas, do parku já zajel jsem, v ruce horký čaj co udělal jsem. Tam sledoval jsem úsměv lidí, to co dlouhou dobu mně chybí. Stačila malá chvíle, osud mně na vozík dal. Kde jsi Ty co slib si dala, před oltářem přísahala, spolu v lásce navždy zestárneme. Když lékař řekl krátké slova, bohužel, vozík bude jeho přítel. Sbalila jsi vše cos měla, mně jsi… Celý článek ›

Noční pozdrav   Autor. MarieG spisovatel  Noc.   Je noc a Ty mi chybíš moc,  hledám tvou tvář ve hvězdách,  abych měl hezký sen.   Chci snít o Tobě a chvílích,  kdy v náručí jsem Tě měl,  kdy slyšel jsem Tě a Tvůj smích,  co měl jsem tak rád.  Kdy hladil jsem Tvůj plavý vlas,  kdy cítil jsem vůni ženy,  která byla jen má.  Osud mi Tě vzal,  nedopřál mi krásné chvíle,  s láskou co uměla jsi jen ty dát.  Tak tě hledám ve hvězdách, … Celý článek ›

Příběh dívky, která si dala slib, že odhalí vraha své sestry. Autor MarieG spisovatel Slib. Příběh dívky, která si dala slib, že odhalí vraha své sestry. Narodila jsem se ve větším městě v Jižních Čechách. Bydleli jsme v malé vesnici. Rodiče měli malí krámek s ovocem a zeleninou. Navíc prodávali květy, co maminka dopěstovala, milovala hlavně růže a lilie. Táta ji udělal skleník, kde květy pěstovala spolu s tátou. Také byl… Celý článek ›

Bolestivý příběh mámy. Autor. MarieG spisovatel Slzy mámy. Byl den ne právě nejlepší, déšť i když jemný. Nějak nálada pod bod mrazu. Přemýšlela jsem co dělat. Pustila jsem si hudbu, kterou mám moc ráda. V tom zazvonil telefon. Máte připravené léky, můžete si je vyzvednout. Převlékla jsem se a rozhodla jsem se jít pěšky, mám ráda déšť, nebo myje a čistí naší duši. Po krátké chvíli vykouklo sluníčko. I když už tak nehřeje, ale… Celý článek ›

Úsměv se strácí. Autor MarieG spisovatelPodzim.Jak ze stromů lístí padá,tak lidem čím dál úsměv stráci se.Nechápu proč,vždyt příroda barvami nádhernýma ,dáva nám krásu.V lidech spíš smutek člověk vidí,neochota si cestu řídí,jak může člověk za tak malou chvíli zapomenoutna úsměv, který je součastí života.Úsměv je dokonalost člověka,spousta lidem duši pohladí ,není zapotřeby slová,úsměv nahradí vše.Podzim je nádherná ne jen barvami,ale… Celý článek ›